I když doba letních dovolených je již za námi, na návštěvu Londýna je vhodná doba vždy. Kolegyně Alena Wachtlová se vydala nejen po knihovnách, knihkupectvích a knižních bazarech, ale také po místech spojených s oblíbenými literáty a jejich hrdiny.
Kdo plánuje dovolenou v britské metropoli, připraví si obvykle předem itinerář z ikonických míst: Tower Bridge, klenoty v Toweru, Buckinghamský palác, Hyde Park, London Eye nebo proslulá londýnská muzea (mimochodem „národní“ muzea The British Museum, Museum Victoria and Albert nebo Natural History Museum mají vstup zdarma!). A při putování mezi turisticky atraktivními cíli zcela náhodně nachází tolik literárních stop, že se při zpětné rekapitulaci sám podivuje.
Ubytování na náměstí Russel Square v londýnské čtvrti Bloomsbury je skvělým výchozím bodem pro pěší toulky městem. Bloomsbury je známým centrem vědy, kultury i vzdělávání: sídlí zde The University of London a její koleje, již zmíněné Britské muzeum nebo Britská knihovna. Kromě toho zde na počátku 20. století působilo proslulé seskupení avantgardních umělců Bloomsbury Group, které založila spisovatelka Virginia Woolfová. Ve čtvrti pobývali také spisovatelé Charles Dickens, James Matthew Barrie, William Butler Yeats a John Wyndham, ekonomové Karl Marx a John Maynard Keynes nebo přírodovědec Charles Darwin.
Po stopách Harryho Pottera
V místě již od roku 1986 sídlí nakladatelství Bloomsbury Publishing, jehož modře natřenými vstupními dveřmi vkročila před více než 25 lety spisovatelka J. K. Rowlingová se svým rukopisem o čarodějném učni Harrym Potterovi a dokázala svým dílem následně podpořit čtenářskou vášeň u několika generací dětí. Kromě Rowlingové v současnosti zastupuje nakladatelství i autorku populárních fantasy sérií Skleněný trůn a Dvůr trnů a růží Sarah J. Maas.
Další stopy slavné literární postavy Harryho Pottera nacházíme na nádraží King’s Cross, na kterém se natáčely vlakové scény prvního filmu podle knižní předlohy. Cihlová zeď ve velké hale evokuje nástupiště 9 ¾ a láká vyfotit se s vozíkem se zavazadly a vypůjčenými filmovými rekvizitami. Od vozíku vede cesta přímo do obchůdku se stovkami předmětů na téma kouzelnické ságy, kde je velmi těžké odolat a alespoň drobnost si nepořídit.
Divadelní hru „Harry Potter and Cursed Child“ lze zhlédnout na jevišti divadla The Palace Theatre vévodící rušné křižovatce Cambridge Circus. Tato budova vznikla podle projektu architekta Thomase Edwarda Collcutta a její provoz byl zahájen v lednu 1891 pod názvem The Royal English Opera, během roku se přeměnila v hudební sál nazvaný The Palace Theatre of Varieties. Byly zde uváděny produkce muzikálů Jesus Christ Superstar, Les Miserablès, The Woman in White, Spamalot. Aktuálně je domovem Harryho Pottera a prokletého dítěte.
Nejoddanějším fanouškům HP rozhodně stojí za to zajet si autobusem od hotelu The Royal National do filmových studií Warner Bros. za městem. Návštěva je zážitkem, který si dokáží užít nejen děti, ale i dospělí. Prostory jsou impozantní. Ve vstupní hale na návštěvníky dohlíží několikametrový drak, dále je vystavena většina kostýmů na figurínách, postavené jsou plně vybavené místnosti, dokonce celý dům v Zobí ulici, skleník plný mandragory i tajuplný Zapovězený les. Seznámit se lze s prací maskérů, vlásenkářů, techniků, mechanické předměty lze prozkoumat až do útrob… Návštěva ohromí svým rozsahem a vymezený čas rychle uplyne.
Sherlock a Dickens…
Další významnou literární postavou, která má vlastní muzeum v samém srdci Londýna, je Sherlock Holmes. Jeho odhadem dvoumetrová socha se tyčí před stanicí metra Baker Street. Zajímavostí je, že stanice je v provozu již od roku 1863 a drží rekord jako přestupní stanice pěti linek s nejvyšším počtem deseti nástupišť.
Samo The Sherlock Holmes Muzeum leží ještě zhruba o kilometr dále, na Baker Street 221B. Kromě prohlídky dvoupatrového řadového domu, ve kterém se nachází spousta atributů a figurín literárních postav v životní velikosti, stojí za návštěvu i tradiční obchůdek s upomínkovými předměty.
Charles Dickens Museum se nachází v ulici Doughty Street. Spisovatel Charles Dickens zde bydlel v letech 1837–1839. Je to čtyřpatrová budova v gregoriánském stylu, jejíž interiér obsahuje několik kusů původního Dickensova nábytku – pracovní stůl a knihovnu, nebo osobní věci – koženou brašnu, psací pomůcky atd. Prohlédnout si ji lze od sklepní kuchyně, přes jídelnu s půvabně prostřeným stolem až po podkrovní místnosti. Při procházení obytných prostor na návštěvníky doslova dýchá atmosféra staré Anglie a místnosti dávají tušit, že se staly inspirací pro napsání později vydané Vánoční koledy. Při spatření krbu návštěvník vyhlíží, odkud se jen zjeví Duch minulých Vánoc. Právě zde byla dokončena Kronika Pickwickova klubu, Nicholas Nickleby, a zde vznikal román Oliver Twist. V roce 1839 byl již Dickens slavným spisovatelem a mohl si dovolit přestěhování do domu v Devonshire Terrace. V jedné z místností je možné přispět na provoz muzea samoobslužně, v terminálu na platební karty.
Victoria and Albert Museum je zaměřeno na dekorativní umění. Nachází se na Exhibition Road v londýnské čtvrti Kensington a funguje od roku 1852. Vstup do stálých expozic je zdarma, krátkodobé tematické výstavy jsou zpoplatněny. Na jeho kompletní prohlídku je třeba mnoho hodin a pokaždé lze objevit něco nového. Při poslední londýnské návštěvě to bylo oddělení Theatre and Musical, kde jsou mimo jiné vystaveny desítky kostýmů z anglických uvedení světoznámých divadelních her a muzikálů. Jak je známo, pro mnoho z nich byla námětem slavná literární díla. A tak lze zblízka spatřit do nejmenšího detailu precizně zpracované kostýmy z Dahlova Karlíka a továrny na čokoládu nebo Matyldy, My Fair Lady alias Pygmalionu G. B. Shawa…,kostýmy z divadelního provedení Hamleta, Antonia a Kleopatry, Shakespearovým Hamleteminspirovaného Lvího krále nebo scénografickou studii pro Sen noci svatojánské.
Další literární připomínkou je minimalistická expozice o spisovatelce Beatrix Potter, umístěná před vchodem do muzikálové sekce. Spisovatelka pocházela právě ze čtvrti Kensington a vitríny jsou plné ilustrací oblíbených knižních postaviček.
Mezi expozicemi v muzeu sídlí také The National Art Library. Fond muzejní knihovny obsahuje nejrozsáhlejší sbírku literatury o výtvarném a dekorativním umění ve Velké Británii, ve formě knih, časopisů, katalogů výstav, prodejních katalogů aukcí atd. Vstup je se čtenářským průkazem, ale krásné historické prostory s čítárnou jsou viditelné už skrz skleněné dveře.
Je libo knihu?
Při toulkách londýnskými uličkami nelze minout mnoho knihkupectví. Jedním z doporučovaných k návštěvě ze sociálních sítí je knihkupectví Daunt Books v ulici Marylebone High Street. Je vybaveno interiérem edwardiánské Anglie s mohutnými dubovými regály a schodištěm do podzemního patra. Specializuje se na cestovatelskou literaturu.
Knihkupectví Foyleys založili bratři William a Gilbert Foyleovi v roce 1906. V Londýně se jeho pobočky nachází na několika místech a jejich interiéry jsou moderně vybavené. V nabídce je mimo jiné anglická verze původem české společenské hry Krycí jména.
Knihkupectví Waterstones je síť s mnoha pobočkami, z nichž za návštěvu stojí především ta v historické budově na ulici Gower Street poblíž University of London ve čtvrti Bloomsbury. Několikapatrový obchod s geniem loci, s mnoha odděleními včetně LP desek, dětským oddělením a osobitým, starožitně vyhlížejícím interiérem.
Obchodní dům Forbidden Planet je doslova rájem fanoušků kultovních sci-fi knih, komiksů, sběratelských předmětů, figurek herních hrdinů a her a hraček, čtenáři mangy si mohou vybrat z obrovské nabídky stovek titulů, oddělení se zlevněným zbožím láká na koupi titulů za necelou libru.
Cecil Court je ulice, ve které sídlí od třicátých let 20. století proslulé antikvariáty. Je to místo, kde mají prodejní prostory prodejci umění, starožitností a různých kuriozit. Viktoriánské domy mají své osobité kouzlo a o uličce kdysi prohlásil spisovatel Graham Greene „Cecil Court remains Cecil Court…“. Jako by se v místě zastavil čas.
Nedaleko Cecil Court se nachází divadlo St. Martin’s Theatre, ve kterém se už více než sedmdesát let hraje divadelní hra podle detektivky od Agathy Christie Past na myši (Mousetrap). Její memoriál je o kus dále, má tvar knihy s bustou spisovatelky uprostřed a je opatřen životopisnými daty a pamětní deskou. Ta připomíná tuto nejdéle nepřetržitě hranou hru v tomto divadle (od r. 1952 více než 25 000 představení).
Při procházce po nábřeží Temže, hned vedle moderně architektonicky řešeného The National Theatre, se pod mostním obloukem konal knižní bazar. Velmi kultivovaně vyhlížející stolečky se vším možným, co si nadšený čtenář nebo sběratel může přát: kromě tematicky pečlivě rozřazených knih byly v nabídce mapy, pohledy, grafiky, staré plány měst… Neplánovaný literární zážitek pro každého knihomola zaručen.
A perla na závěr!
The British Library se rozprostírá nedaleko nádraží St. Pancras.
Vstoupit lze gigantickou kovanou branou na nádvoří, jehož dominantou je bronzová socha Isaaca Newtona od sochaře Eduarda Paolozziho. Občerstvit se dá ve venkovní kavárně v rozlehlém atriu, které nabízí mnoho místa ke konzumaci nebo relaxaci. Do hlavní budovy se vstupuje širokými dveřmi, za kterými jsou bezpečnostní rámy a dohled fyzické ostrahy a kamer. V čele přízemí se nachází informační a registrační pult a prodej vstupenek na výstavy. Do suterénu se šatnami vede bezbariérová trasa. Široká schodiště včetně eskalátorů umožňují vstup z přízemí do vyššího patra. Ve veřejnosti přístupných ochozech se nachází moderní Sound Gallery se zvukovými nahrávkami, zajímavě řešená expozice filatelie a různé výstavy. Monumentální The King‚s Library je vestavěna uvnitř hlavní budovy a její prosklené boční stěny se tyčí do nejvyššího patra. Je v ní uloženo 65 000 svazků, které shromáždil král Jiří v letech 1763–1820. V přízemí můžeme zblízka obdivovat tiskařské lisy. Nechybí ani vnitřní kavárny, mnoho studijních míst a obchod s knihami a suvenýry.
Neregistrovaným návštěvníkům přístupná a bezplatná je i výstava TREASURES OF THE BRITISH LIBRARY, obsahující sbírky vzácných tisků včetně Magna Charty z roku 1215, rukopisy Charlese Dickense, Oscara Wildea, Williama Shakespeara, notové záznamy písní Beatles, staré výtisky náboženských textů a nespočet dalšího.
Toho, co by v Londýně stálo za návštěvu je samozřejmě mnohem více, ale na to týdenní pobyt nestačí, tak až někdy příště.
Foto, text: Alena Wachtlová, knihovna Praha-Dolní Chabry