Čtenářství mladých dospělých

Pro roky 2026 a 2027 bylo jako národní komunikační téma knihoven zvoleno Čtenářství mladých dospělých. Téma bylo představeno na webináři, který nastínil nejen jeho východiska, ale také plánované výstupy a možnosti zapojení knihoven.

Proč právě mladí dospělí?

Mladí lidé ve věku přibližně od 15 do 25 let představují specifickou skupinu, která často z knihoven „mizí“. Zásadním momentem bývá přechod mezi 2. stupněm ZŠ a střední školou – tedy období kolem 7.–9. třídy až 4. ročníku SŠ. V této fázi se rychle proměňují jejich zájmy, způsob trávení volného času i vztah ke čtení. Z dat výzkumu České školní inspekce vyplývá, že významná část studentů vyšších ročníků vykazuje velmi nízkou úroveň čtenářské gramotnosti a že práce s delším či náročnějším textem pro ně představuje obtíž. Ukazuje se také, že mladí lidé sice konzumují velké množství obsahu, ale často jiným způsobem než prostřednictvím tradiční četby. I z těchto důvodů je potřeba hledat nové cesty, jak s touto cílovou skupinou pracovat a jak knihovnu profilovat jako bezpečný a přirozený prostor pro rozvoj čtenářství i mediální gramotnosti.

Jedním z cílů tématu je:

• znovu promyslet, jak knihovny tuto cílovou skupinu oslovují,
  
• zaměřit programy a aktivity na skutečné potřeby mladých lidí,
  
• a vytvořit z knihovny místo, kde mohou být „v klidu a v pohodě“ a trávit svůj čas.
  

Zazněla také důležitá myšlenka: nestačí mladé jen zvát do knihovny, ale je potřeba s nimi aktivně spolupracovat a zapojovat je do tvorby programů i samotné podoby kampaně.

Plánované výstupy a podpora knihoven

Součástí tématu nebude pouze komunikační rovina, ale také metodická podpora pro knihovny.

V plánu je:

• Vznik dvou metodických příruček
  
  • pro práci s fondem pro mladé dospělé,
    
  • pro práci s cílovou skupinou (programy, komunikace, zapojování mladých).
    
• Pravidelná online setkání a prezenční semináře
  Ty budou sloužit k ověřování metodik a získávání zpětné vazby.
  
• Vznik infografiky
  Stručný a přehledný materiál s klíčovými informacemi pro práci s mladými dospělými.
  

Důležitou součástí bude také aktivní zapojení mladých lidí do tvorby vizuálů a podoby kampaně, například prostřednictvím kreativních výzev a focus groups.

Spolupráce a zapojení mladých

Do přípravy tématu budou zapojeny také vzdělávací instituce (např. KISK a střední grafické školy), mladí, kteří jsou součástí programu DOFEa mladí aktivní čtenáři/návštěvníci knihoven. Počítá se s prací ve focus groups a se sběrem podnětů přímo od mladých lidí.

Cílem je, aby výsledná komunikace i metodické materiály nevycházely pouze z pohledu knihoven, ale reflektovaly skutečné potřeby cílové skupiny.

Časový harmonogram

Na webináře zazněl orientační plán:

• III. 2026 – sběr dat prostřednictvím dotazníku v rámci Března – měsíce čtenářů v sekci „Lovebrand“
  
• III.–IV. 2026: tvorba vizuálů ve spolupráci s mladými grafiky
  
• IV. 2026: focus groups
  
• V.–VII. 2026: tvorba metodických materiálů
  

Rok 2027 bude věnován praxi – organizování akcí, lepší komunikaci a dalším činnostem, které mladé dospělé přitáhnou blíže ke knihovnám.

Jak se můžete do aktuálních činností k tématu zapojit?

• Dejte o probíhajícím průzkumu vědět všem relevantním skupinám ve vašem okolí – nasdílejte jej do základních či středních škol, mezi své čtenáře či do relevantních zájmových skupin v obci.
  Plakát ve formátu A4 v pdf ke stažení
  Vzorové příspěvky na sociální sítě (sloupec 4. týden)
  Více informací o tématu Lovebrand ZDE

• Zapojte se do příprav účastí na pravidelných on-line setkáních, kde můžete sledovat vznik různých metodika  prostřednictvím zpětné vazby ovlivnit jejich obsah. Příští termín setkání je 22. 4. 2026 v 10:00 (odkaz bude doplněn).

Co téma do knihoven přináší

Téma je příležitostí otevřít diskusi o tom:

• zda máme pro mladé dospělé odpovídající fond,
  
• zda je naše komunikace pro tuto skupinu srozumitelná,
  
• zda jim nabízíme prostor, kde mohou být sami sebou.
  

Pro regionální knihovny může být prvním krokem například:

• zmapování potřeb mladých ve své městské části,
  
• spolupráce se školou nebo studentským parlamentem,
  
• drobná úprava prostoru (studijní kout, neformální zóna),
  
• zapojení mladých do plánování konkrétních akcí.