Díky pražské organizaci SKIP (Svaz knihovníků a informačních pracovníků) jsme měli možnost zúčastnit se exkurze na Ministerstvu zahraničních věcí ČR sídlícím v Černínském paláci na Loretánském náměstí v Praze. Průvodcem nám byl zaměstnanec ministerstva a zároveň spisovatel Marek Toman, jehož knihy nechybí ani ve fondu naší knihovny.
Prohlídku celého komplexu jsme započali – jak jinak – v knihovně ministerstva. Její fond čítá přes 120 tisíc svazků a její historie sahá do dvacátých let minulého století. Slouží nejen zaměstnancům ministerstva, ale i veřejnost zde má možnost za určitých podmínek materiály prezenčně studovat.
Dalším zastavením byl Archiv MZV a jeho badatelské prostory, ke kterým vede dlouhá chodba lemovaná historickými regály plnými ručně psaných katalogizačních lístků. Na stěnách tu visí mnoho dobových fotografií prezidenta T. G. Masaryka a bývalých ministrů zahraničí Edvarda Beneše a Jana Masaryka. Co asi skrývají desítky regálů a stovky krabic zápisů a dokumentů za bytelnými trezorovými dveřmi? Od našeho průvodce jsme se dozvěděli, že je zde mimo jiné uložena posmrtná maska Jana Masaryka. Mimořádnou nabídku rozhlédnout se po pražských věžích ze střechy, z vikýře vedoucího ke stožáru české vlajky využily téměř všechny účastnice. Úzké schůdky nás neodradily a výhled byl opravdu impozantní. V několika sekundách, které jsme měly jedna po druhé nahoře vyhrazeny, se bohužel vítr opíral do vlajky takovým směrem, že zaznamenat ji při této příležitosti se nepodařilo.
Poté již následovala prohlídka reprezentačních prostor budovy ministerstva, v níž bylo během 2. světové války sídlo K. von Neuratha, později R. Heydricha, říšských protektorů pro Čechy a Moravu, reprezentujícího vládu nacistické III. říše na našem území. Kancelář zde měl také státní tajemník K. H. Frank.
Po úvodním slově ve vstupní hale před sochou I. F. Platzera „Herkules zabíjí lernskou hydru“ jsme se vydali královským schodištěm do prvního patra. Odtud jsme vstoupili do tzv. Velkého sálu, v němž např. v roce 1942 pronesl říšský protektor R. Heydrich nechvalně proslulý projev o dalším postupu germanizace československého území a v roce 1991 se odehrálo poslední zasedání Varšavské smlouvy, na kterém došlo k jejímu rozpuštění. V současnosti je sál vybaven zařízením pro konání mezinárodních konferencí.
Po návštěvě Zlatého, Modrého, Hudebního a dalších salónků jsme došli do rozlehlé vstupní haly před bytem Jana Masaryka, ve které se obvykle konají tiskové konference. Kromě konferenčních pultíků a vlajek zaujme v rohu se vyjímající klavír, oblíbený Masarykův hudební nástroj, na který osobně hrával. V této místnosti přečetl náš průvodce Marek Toman úryvek ze své knihy Chvála oportunismu, jež je románem o historii Černínského paláce a jehož vypravěčem je palác sám.
Na závěr jsme měli vzácnou možnost prohlédnout si Masarykův skromný byt včetně koupelny s osudným oknem, ze kterého došlo v roce 1948 k jeho smrtelnému pádu. Hypotéz o aktu samém je několik. K jakému závěru došel autor románu Chvála oportunismu a znalec historie paláce Marek Toman? To si lze přečíst v této obsáhlé knize.
Děkujeme knihovnické organizaci SKIP, Ministerstvu zahraničních věcí ČR a také našemu znalému průvodci Markovi Tomanovi za tuto nevšední prohlídku.
Alena Wachtlová, Místní veřejná knihovna Praha-Dolní Chabry