Pojem umělá inteligence je v současnosti snad nejpoužívanější buzzword. Pojďme ten termín trošku „odbzučet“ a podívat se na téma z pohledu knihovny.
AI se nyní objevuje prakticky všude. Někdy i v souvislostech, kdy to není úplně účelné, ale nadpis prodává. Faktem nicméně je, že jde o téma, kterému se v knihovně věnovat musíme. V následujících řádcích se pokusím představit možnosti, co knihovna všechno může dělat, a důvody, proč bychom si jako knihovníci neměli klást otázky „Patří AI do knihovny?“, ale otázky „Jak z AI můžu udělat dobrého služebníka, který se knihovně vyplatí?“
A poslední upozornění – protože tohle téma je velmi široké, krvelačná editorka tenhle článek rozdělila na dva. Tak se nelekejte, pokud se dneska pointy nedočkáte. Začneme totiž se základy, abychom všichni byli na stejné stránce AI manuálu.
Chcete vědět víc?
Pokud vám téma přijde příliš nové, tak, než budeme pokračovat, dovolím si tady pár řádek s tipy, kde se dozvědět o AI víc. Nejlepší je samozřejmě začít záznamem z Inspiromatu, kde jsme se pokusili představit úplné základy a základní termíny. Pro snazší pochopení a ponoření se do tématu tu ale mám i několik dalších zajímavých odkazů:
- AI dětem je organizace, která se věnuje vzdělávání dětí. V rámci metodiky pro učitele a rodiče připravili sérii videí, kde rozebírají různé aspekty umělé inteligence. Nenechte se zmást názvem, tahle videa jsou pro vás, ne pro děti (pro ty jsou pak připravené lekce vycházející z toho, co je ve videu).
- Josef Šlerka je nám knihovníkům asi dobře známý a přijde mi, že problematiku AI dokáže vysvětlit velmi srozumitelně a v širokém kontextu. Pro hlubší ponor do toho, co se v téhle oblasti může čekat, nabízí třeba tenhle rozhovor. Pokud se vám bude líbit, podcastů a videí na tohle téma má na internetu mnohem víc a jde do větší hloubky.
- ÚFAL kromě toho, že nám „dohodil“ našeho lektora Rudolfa Rosu, se popularizaci a vzdělávání v oblasti AI věnuje mnohem šířeji. Tady je třeba jejich série přednášek, které přiblíží AI v kontextu různých oborů.
- Pokud si raději čtete, celkem poučné shrnutí včetně hromady dalších odkazů a příkladů z praxe nabízí velké množství článků. Vybírám zase jenom jeden od Pavla Kasíka ze Seznamu, ale určitě snadno najdete zejména na technických webech další.
Je toho mnohem víc, existují různé podcasty, rozhovory s odborníky, řada článků, záznamy z konferencí a příspěvky na sociálních sítích. Jsme knihovníci, a tak si případnou rešerši zvládneme udělat snadno.
TLDR
Zkratka znamená „Too long; didn’t read“ a používá se v diskuzích okamžiku, kdy chce někdo výcuc, protože to nechce nebo nemůže všechno číst. Takže všechno to, co si můžete dopodrobna prostudovat, zkusím shrnout do pár odstavců:
- AI v současné době není „inteligence stejná jako lidská“. A nejspíš ani nebude. Jde o strojové učení, statistické a prediktivní modely (ai odhaduje, jaké slovo má následovat za slovem předchozím na základě dat milionů nastudovaných textů).
- AI tedy neumí myslet sama – pořád tu musí být člověk, který zadá konkrétní úkol a s výsledky pracuje.
- AI používáme už teď vcelku běžně (například překladač Deepl, samořiditelná auta). Jen nejnovější vývoj umožňuje mnohem vyšší výkon, a tudíž mnohem vyšší efektivitu. Co předtím trvalo dny, teď zabere vteřiny, ale principy známe už od sedmdesátých let, kdy se s vývojem AI vlastně začalo.
- AGI je zkratka pro „obecnou umělou inteligenci“. Co to přesně bude a jestli to přinese zlaté období lidstva, nebo naprostou zkázu, nikdo neví. Pravděpodobně dojde k sebeuvědomění AI, která se začne sama vylepšovat a její výkon se zvýší tak, že to je mimo naše obzory. ASI (umělá superinteligence) je něco, co je úplně ve hvězdách. Bude to takový CML, ale nikdo neví, jestli hodný, nebo zlý, nebo jestli je to vůbec možné. Tak to zatím necháme 🙂
Žijeme ve scifi?
Protože nadpis článku prodává, a protože jako lidstvo milujeme příběhy, ven se dostávají zejména informace, které nám nabízí nějaký konflikt. Svět jedniček a nul, který tu je od sedmdesátých let, nás vlastně ani tak nezajímá jako nadpis „všichni do deseti let přijdeme o práci a kdo přežije, toho sežere terminátor“.
Měl jsem to podobně. Když jsem poprvé slyšel o jazykovém modelu, vůbec jsem si nedokázal představit, co to vlastně znamená a co všechno by počítač mohl zvládnout. Ze scifáren jsem ty termíny a principy znal, ale byla to tak vzdálená budoucnost, asi jako možnost, že by nám stroje četly myšlenky… Ehm. (Pro přečtení je třeba zadat vaši mailovou adresu, pokud nemáte předplatné Deníku N. A pokud to číst nechcete – výsledky jsou nepříjemně přesné.)
Vzhledem k tomu překotnému vývoji (a počítejte s tím, že už v téhle chvíli, kdy tento článek čtete, je starý) je z AI oblíbený strašák. Počítejme s tím, že ještě nějakou dobu kolem nás budou létat zejména senzační informace. Většina zpráv bude buď přehnaně optimistická (všichni budeme bohatí, protože za nás bude pracovat AI a my se konečně dočkáme nepodmíněného příjmu) anebo přehnaně pesimistická (všichni umřeme hlady, protože nám AI sebere práci a pak přijde na to, že jako lidstvo jsme zbyteční).
A přestože některé ty zprávy jsou zajímavé, zábavné nebo strašidelné, a přestože milník v podobě vzniku obecné umělé inteligence (AGI) se neustále blíží, nikdo neví, jaký přesně to bude mít dopad. Jisté ale je, že už teď nová technologie dopady mít bude, na řadu odvětví (snad kromě pomocných dělníků v lesní správě, ty jsou podle průzkumů nejméně ohrožení).
A knihovna v takovém světě bude i nadále a je jen na nás, aby i v takovém světě měla smysl. Já myslím, že bude mít.
Možná nejdůležitější otázka je, proč si o tomhle povídáme v souvislosti s knihovnou. Jak moc se nás nějaká umělá inteligence týká.
Odpovědi na to budeme hledat v příštím článku, kde si rozebereme možné směry vývoje a zejména roli, jakou zde knihovna může hrát. Jak AI využíváme už dnes, co lze čekat ve velmi blízké budoucnosti (v řádu měsíců) a co dosavadní vývoj napovídá o budoucnosti vzdálenější. Knihovny se to totiž dotýká nepříjemně úzce.
autor: Míla Linc, oddělení metodiky MKP