Skip to content Skip to footer

Dne 5. 1. 2023 vstoupila v účinnost dlouho diskutovaná novela autorského zákona. Novela s určitým zpožděním implementuje dvě evropské směrnice, a to směrnici EU 2019/789 o online vysílání a převzatých vysílání televizních a rozhlasových programů a směrnici EU 2019/790 o autorském právu na jednotném digitálním trhu.

V průběhu schvalování novely na veřejnosti rezonovala zejména dvě témata. Za prvé jde o nové právo vydavatelů novin a časopisů na odměnu v případě, kdy jsou například ve vyhledávači zobrazeny ukázky jejich chráněného obsahu. Google v reakci na toto ustanovení přestal ještě před účinností zákona ukázky zobrazovat a ve výsledcích vyhledávání ukazuje pouze titulky. Snaží se tak pravděpodobně získat výhodnější pozici pro případná vyjednávání s vydavateli. Druhým tématem je zpřísnění pravidel pro poskytovatele služeb pro sdílení obsahu online (např. Ulož.to, Youtube, Facebook), co se týče odpovědnosti za obsah nahraný uživateli. Tito poskytovatelé budou muset za určitých okolností dokázat zajistit, aby se nahlášená díla na jejich serverech neobjevovala.

O tom už ale bylo napsáno dost. Já bych ráda shrnula některé body, které se mohou týkat knihoven, a kterým taková pozornost věnována nebyla.

Dosud byla autorským zákonem za díla nedostupná na trhu považována pouze slovesná díla, která Národní knihovna zařadila do seznamu, jejž k tomu účelu vedla. Nově je do zákona zařazena obecná definice díla nedostupného na trhu[1] zahrnující i jiné druhy děl, například díla výtvarná, hudební či filmová.

Co se týče možností užití děl nedostupných na trhu, je úprava dosti nepřehledná. Původní úprava týkající se slovesných děl zůstává krom několika málo upřesnění (obdobným vyjádřením je další vydání díla nebo elektronické vydání; do seznamu lze zařadit díla po 20 letech od vydání; vyřazení díla ze seznamu může navrhnout i jeho nakladatel) prakticky stejná a novela by se tedy neměla dotknout již uzavřené kolektivní licenční smlouvy[2].

Pro ostatní druhy děl, k jejichž správě je pověřen některý kolektivní správce, mohou knihovny uzavřít novou kolektivní licenční smlouvu[3], která by umožnila jejich zpřístupnění na intranetu za podmínek stanovených smlouvu. Úmysl užít konkrétní dílo tímto způsobem je třeba 6 měsíců předem oznámit na evropském Portálu děl nedostupných na trhu a na webu knihovny. Konkrétně by se nová smlouva mohla týkat například notových záznamů, je však otázka, zda se smlouvu podaří vyjednat, když se do této doby nepodařilo ani uzavřít smlouvu umožňující jejich kopírování.

A do třetice existuje tzv. záložní licence[4] pro případy, kdy ke správě daného druhu děl není pověřen žádný kolektivní správce. To by se v současné době mohlo týkat například počítačových programů.

Nově zařazená licence pro digitální výuku[5] bohužel situaci knihovnám spíše komplikuje. Licence je omezena pouze na vyučování, které je vyhrazeno školám a jejich žákům, studentům a vyučujícím, a v důvodové zprávě je výslovně zmíněno, že na knihovny se nevztahuje. Škola může na svou odpovědnost realizovat vzdělávání v knihovně, což ale není obvyklou praxí. Knihovny by možná mohly v rámci spolupráce se školami připravit obsah, který by škola například umístila do svého zabezpečeného elektronického prostředí nebo jinak použila při výuce.

Pokud je tato licence zvláštní k obecné vzdělávací licenci,[6] pak by mělo platit, že obecná licence napříště nebude použitelná na žádné digitální užití díla v rámci vzdělávání. Při striktním výkladu bohužel z nové úpravy vyplývá, že knihovny by ve svých vzdělávacích programech neměly díla užívat digitálně, a to například ani v PowerPointové prezentaci na místě. Budu ráda, pokud bude tento můj výklad v některém odborném komentáři vyloučen. Drobnou útěchou zatím může být, že knihovny mohou citovat z knih vydaných nakladateli, se kterými SDRUK uzavřel dohodu o užití úryvků děl v rámci kulturních a vzdělávacích aktivit knihoven.[7]

Knihovny mohou pro účely vědeckého výzkumu pořizovat rozmnoženiny autorských děl v digitální podobě a provádět na nich automatizovanou analýzu textů nebo dat[8]. Tyto rozmnoženy mohou i uchovat pro pozdější ověření výsledků výzkumu.

Stát bude autorům platit náhradní odměnu za půjčování i za vyjmenované knihovny[9], u kterých to bylo dříve vyloučeno, a naopak nově autoři nebudou mít právo na odměnu za půjčování jejich děl v knihovnách muzeí, galerií a archivů.

Na odměnu bude mít nárok také nakladatel díla a celková výše odměny se zvyšuje z 0,50 Kč na 1,70 Kč za jednu výpůjčku, přičemž vybrané odměny se rozdělí mezi autory literárních děl (45 %), autory výtvarných děl (15 %) a nakladatele vydaných děl (40 %).

Autorské právo neporuší ten, kdo užije cizí dílo pro účely pastiše[10]. Bod nechť si připíše každý, kdo nemusel hledat, co to je.

Rozmnoženiny pro konzervační a archivní potřeby mohou knihovny napříště vytvářet i z počítačových programů a databází[11].

Dosud platila povinnost platit poplatky za každé puštěné rádio či televizi ve veřejném prostoru knihovny. Poslaneckým návrhem byla tato povinnost mírně omezena[12]. Bohužel ale natolik mírně, že bych se neobávala pustit si rádio pouze v knihovně, ve které v dané chvíli prakticky nikdo není a ještě bych ho raději vypnula, kdyby se ukázalo, že má někdo z uživatelů zájem vysílání sledovat.

Uzavře-li pořadatel koncertu smlouvu s hudebníky, kteří hrají vlastní díla a kteří nejsou pro tento účel zastupováni OSA, není povinen konání a program koncertu hlásit.[13]

Novelou autorského zákona jsou upravena i ustanovení Občanského zákoníku o licenční smlouvě k předmětům chráněným autorským zákonem[14]. Uzavřeli-li provozovatel knihovny licenční smlouvu o užití díla s autorem nebo výkonným umělcem, je povinen mu jednou ročně zasílat informace o užití jejich díla. Ustanovení se nevztahuje na licenční smlouvy bezplatné a na licenční smlouvy uzavřené s kolektivními správci.[15]


Autor: Tereza Danielisová, leden 2023

Poznámky:
[1] § 27c AZ
[2] https://smlouvy.gov.cz/smlouva/11093632?backlink=phcpa
[3] § § 97e odst. 4 písm. m) AZ
[4] § 37b AZ
[5] § 31 AZ
[6] § 31 odst. 1 písm. c) AZ
[7] https://sdruk.cz/online-uziti-ukazek-z-knih/
[8] § 39d
[9] Národní knihovna České republiky, Moravská zemská knihovna v Brně, Národní technická knihovna, Národní lékařská knihovna, Národní pedagogická knihovna Komenského, Knihovna Ústavu zemědělských a potravinářských informací, Knihovna Národního filmového archivu a Parlamentní knihovna České republiky
[10] § 38g
[11] § 66 AZ a § 94 AZ
[12] § 23 AZ
[13] § 98c odst. 4
[14] § 2374 OZ, § 2374a OZ
[15] § 98 odst. 8 AZ