Studie Prognóza obyvatel a veřejné vybavenosti 2022 na základě analýzy a prognózy obyvatel zhodnocuje stav a budoucí potřeby vybraných typů veřejné vybavenosti v Praze jako celku a ve specifických oblastech, jako jsou městské části a bilanční územní celky. Podrobně analyzuje aktuální dostupnost a kapacitu jednotlivých typů veřejné vybavenosti, ke které patří i veřejné knihovny. Věnují se také předpokládaným budoucím nedostatkům či přebytkům veřejné vybavenosti na základě demografické prognózy a čtyř různých scénářů možného budoucího vývoje.
Knihovnou je podle zákona č. 257/2001 Sb. takové „zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovány veřejné knihovnické a informační služby vymezené tímto zákonem a které je zapsáno v evidenci knihoven“. Jako základní knihovnu chápe knihovní zákon takové zařízení, „které disponuje univerzálním knihovním fondem nebo specializovaným knihovním fondem a je zároveň součástí systému knihoven vykonávající informační, kulturní a vzdělávací činnosti“. Na rozdíl od specializovaných knihoven obsluhují základní knihovny primárně místní komunitu, jsou zřizovány obcemi a jejich posláním je vzdělávací, informační a kulturní činnost. Z povinnosti rovného přístupu k informacím zároveň vyplývá i potřeba dostatečné saturace knihoven v území, aby bylo možné toto kritérium naplnit.
Vedle knihovního zákona, který neuvádí kvantitativní ani kvalitativní indikátory pro rovný přístup k informacím a knihovnickým službám, byl vytvořen Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. Ten stanovuje indikátory umístnění, velikosti a vybavení knihoven na základě velikostní kategorie obcí, a to pro veřejné knihovny zřizované obcemi a kraji. Mezi těmito indikátory je stanovena i dostupnost základních knihoven, která by měla být uživatelům vzdálená 15 min. chůzí či dopravním prostředkem. V prostředí větších měst má být tento indikátor aplikován v centrálních a hustěji osídlených oblastech. Při průměrné rychlosti chůze 4 km/h by tento čas odpovídal 1 km. Pro účely této publikace byla vzdálenost pro ideální vybavenost stanovena na 800 m, což odpovídá rychlosti pomalejší chůze. Druhá zóna akceptovatelné vzdálenosti je pak stanovena na 1 500 m.
Místní knihovny a pobočky veřejné knihovny
Současná síť knihoven Celkově se v Praze nachází 85 základních knihoven . Z nich je 45 poboček Městské knihovny v Praze a 40 zařízení představuje místní knihovny zřizované městskými částmi. Obecně se pobočky Městské knihovny soustředí spíše do větších městských částí s hustší zástavbou, místní knihovny zřizované městskými částmi se naopak nacházejí především v menších městských částech při okrajích města. Pouze 6 městských částí z celkového počtu 57 nedisponuje základní knihovnou na svém území. Místní knihovny je dále možné klasifikovat podle druhu obsluhy zařízení na místní knihovny s profesionálním personálem (21 knihoven) a personálem dobrovolným (18 knihoven). Mezi pobočkami městské knihovny se nacházejí dvě samoobslužné pobočky – Kiosek v centru Černý Most a knihobudka a komunitní dílna na smíchovské náplavce. Pobočka na Petřinách je v současné době v rekonstrukci.
Městská knihovna v Praze disponovala k 31. 12. 2021 knihovním fondem 1 742 945 jednotek. Největší pobočku představuje Ústřední knihovna na Mariánském náměstí s kapacitou téměř 50 tis. knihovních jednotek a výměrou necelých 5 tis. m2 . Knihovní fond Městské knihovny v Praze jako celku je ale pohyblivý a počty knihovního fondu v jednotlivých pobočkách jsou pouze orientační. V posledních letech zároveň dochází k rozšiřování služeb poboček Městské knihovny v Praze o kulturní, komunitní a volnočasové aktivity. Ty jsou umožněny mj. zavedením nových technologií jako je Radio Frequency Identification (RFID) – samoobslužná zařízení (selfchecky), kterých je v současnosti naistalováno 72 na 42 pobočkách. Tento cíl byl mj. stanoven také jako projekt „Městská knihovna: kulturně-komunitní centra v lokalitách“ v Realizačním programu (R1) Strategického plánu hl. m. Prahy.
Místní knihovny zřizované městskými částmi doplňují síť poboček MKP, a to převážně v okrajových částech města. Nejvíce centrálně položenou místní knihovou je knihovna na Vinohradech zřízená MČ Praha 2. Velikost místních knihoven je velmi rozdílná. Nejmenší knihovna je v MČ Praha-Štěrboholy s 8 m2 , naopak největší místní knihovnou je Husova knihovna v Modřanech (MČ Praha 12) s celkem 499 m2 .
Docházková dostupnost knihoven
Síť základních knihoven pro docházkovou vzdálenost do 800 a 1 500 m je poměrně hustá. Velmi dobře pokryté je zejména centrum města a pás směřující na jih a západ Prahy, kvalitně pokrytý je také shluk v severní části Prahy a v jihovýchodním cípu města. Celkem žije v dostupné vzdálenosti 800 m od základní knihovny více než 570 tis. obyvatel. Ve vzdálenosti 1 500 m od knihovny žije dalších téměř 500 tis. 4 Srovnání vývoje počtu veřejných knihoven viz metrika Veřejné knihovny v Katalogu indikátorů a metrik na Portálu ÚAP Praha [IPR Praha, 2022c] (uap.iprpraha.cz/#/katalog-indikatoru-a-metrik) obyvatel Prahy. To znamená, že celkem bydlí více než 1 mil. obyvatel Prahy, tj. přibližně 80 %, v pěší vzdálenosti 1 500 m od některé ze základních knihoven.
Při pohledu na počet obyvatel v území je však patrné, že v některých částech Prahy je dostupnost základních knihoven nedostatečná. Jako dobrá je hodnocena dostupnost v tom případě, že alespoň 50 % obyvatel území BUC žije ve vzdálenosti do 800 m od zařízení základní knihovny. Vynikající dostupnosti dosáhlo v Praze pouze 10 BUC (z celkového počtu 120), v centrální části Prahy to je východ a západ Prahy 2, na jihovýchodě Prahy to jsou Královice, Nedvězí, Benice a Petrovice a dále Satalice, Štěrboholy, Lochkov a Přední Kopanina. Naopak zcela bez dostupnosti do knihovny v pásmu 800 m je obyvatelstvo ve 27 BUC Prahy. Z těch nejlidnatějších, které disponují nulovou dostupností, je možné jmenovat Praha 8-Libeň, Praha 6-Vokovice_Veleslavín, Praha 5-Jinonice_Radlice, Praha 9-Harfa_Hloubětín a Libuš. Při rozšíření vzdálenosti dostupnosti na 1 500 m se počet BUC s nulovou dostupností sníží na 10 oblastí (více než 2 tis. obyvatel mají Nebušice, Praha 22-Pitkovice a Písnice). Dalších 43 BUC bylo vyhodnoceno jako oblasti s limitovanou dostupností (méně než 50 % obslouženého obyvatelstva). Zbylých 40 BUC disponuje dobrou dostupností. Celkově je tak možné konstatovat, že 58 % BUC bylo v rámci analýzy dostupnosti vyhodnoceno jako nedostatečně obsloužené zařízením základní knihovny, respektive se zde nachází více než 50 % obyvatel, kteří mají základní knihovnu vzdálenou více než 800 m od svého bydliště.
Vyhodnocení vybavenosti městských částí a jejich oblastí knihovnami
Vybavenost městských částí základními knihovnami je v Praze z větší části dostatečná. Více než polovina městských částí obsluhuje na svém území přes 50 % obyvatelstva. Oblastmi s nulovou dostupností byly vyhodnoceny jen čtyři městské části, a to Libuš, Dolní Měcholupy, Křeslice a Nebušice. Městských částí hodnocených jako oblasti s limitovanou dostupností do základní knihovny bylo identifikováno celkem 22. Z těch nejlidnatějších mohou být jmenovány zejména Praha 4, Praha 10, Praha 8 a Praha 6. Na území těchto městských částí, které jsou zároveň poměrně rozlehlé, je možné identifikovat oblasti s různou dostupností. Velmi různorodé je např. území Prahy 6, kde je na straně jedné vyhodnocena nulová dostupnost v oblastech letiště-Ruzyně, Šárecké údolí nebo Vokovice a Veleslavín, na straně druhé je naopak jako dobrá hodnocena dostupnost v oblastech Petřiny nebo Břevnov. Podobně se v městské části Praha 10 nacházejí oblasti s dobrou dostupností (Strašnice, Vinohrady), s limitovanou dostupností (Vršovice) i s nulovou dostupností (Bohdalec_Slatiny). 5 V době vypracování analýzy dostupnosti byla pobočka Městské knihovny na Petřinách v rekonstrukci, v analýze se však pracuje s touto pobočkou jako součástí současné sítě knihoven, protože je předpoklad, že po rekonstrukci bude opět obsluhovat místní obyvatelstvo.
Naopak vynikající a dobrou dostupností v pásmu 800 m disponují zejména centrální městské části (Praha 2, Praha 1, Praha 3 a Praha 7), severní až severovýchodní část Prahy v pásmu od Dolních Chaber po Satalice a Vinoř, oblast ve východní části Prahy (Štěrboholy, Dubeč, Běchovice, Dolní Počernice, Koloděje, Klánovice) a jihovýchodní cíp Prahy (Benice, Kolovraty, Nedvězí a Královice). Vynikají dostupnost podle klasifikace dále mají městské části Praha-Lochkov a Praha-Petrovice.
Při rozšíření pásma dostupnosti na 1 500 m od zařízení základní knihovny se počet městských částí s hodnocením dostupnosti jako dobré či vynikající výrazně navýší, a to na 51 MČ. Pouze 6 městských částí i po rozšíření oblasti dostupnosti může být hodnoceno jako oblast s limitovanou či nulovou dostupností (Nebušice, Zbraslav, Libuš a Dolní Měcholupy).
Zdroj: IPR Praha