Letos si připomínáme 110. výročí narození českého malíře, grafika a ilustrátora Vojtěcha Kubašty (1914–1992).
Vojtěch Kubašta se narodil 7. října 1914 ve Vídni v rodině českého bankovního úředníka. Po vzniku Československa se jeho rodiče přestěhovali do Prahy, ve které umělec žil a tvořil až do konce svého života. Po absolvování reálného gymnázia byl v roce 1933 přijat ke studiu architektury na ČVUT. Na konci 30. let se poprvé začal věnovat knižním úpravám, a to pro nakladatele V. Žikeše. V roce 1941 se stal profesorem reklamní grafiky na Rotterově škole v Praze, po jejím zavření pracoval jako dělník v pražské továrně Baklax. Za doby okupace ilustroval několik knih pro děti s říkankami Čeňka Sováka.
Spolupráce s nakladatelstvím Aventinum
Důležité pro Kubaštu bylo v roce 1942 setkání s nakladatelem Otakarem Štorch-Marienem, vlastníkem nakladatelství Aventinum, který jej tehdy přizval ke spolupráci. Z posledních válečných let je třeba zmínit čtyři tituly vydané v tomto nakladatelském domě, které v Kubaštově tvorbě zaujímají důležité místo. Jsou to reprezentativní alba většího formátu obsahující autorem ručně kolorované listy s tématem pražských architektonických památek. Ta se Aventinu dařila navzdory těžké době úspěšně prodávat. Prvním titulem je Loretánská meditace s úvodním slovem Jiřího Karáska ze Lvovic. Pak následuje Melancholie Strahova (úvodní text opatřil opět Karásek ze Lvovic). Další soubor byl věnován Valdštejnskému paláci, k němuž napsal úvod Zdeněk Wirth a poslední, vydaný těsně po válce bylo Klementinum s textem Zdeňka Kalisty. Obrázky Klementina jsou jedinečně zachyceny z výšky pod úhlem 45 stupňů (letecké snímky se tehdy snímaly pouze pod úhlem 90 stupňů).
Po válce se stává Kubašta kmenovým grafikem obnoveného Aventina. Zároveň však spolupracuje i s jinými nakladatelstvími, např. s Vyšehradem, se slovenským Slovturem a opět se Žikešem. U posledně jmenovaného nakladatele ilustroval první vydání úspěšného románu Betty McDonaldové Vejce a já. Činnost těchto i ostatních nakladatelských domů ukončil Únor 1948. Ty velké byly zestátněny, malé bez náhrady zrušeny. Kubašta ilustroval i nadále, jeho doménou se stala dětská kniha.
Kubaštova prostorová knížka
Svoji mimořádnou schopnost vidět svět ve třech dimenzích dokázal Vojtěch Kubašta uplatnit ve svých prostorových knížkách, ve kterých neměl konkurenci. Určitě zde mohl zúročit i zkušenosti nabyté při studiu architektury. Jeho první pokusy o skládací scénu se týkaly betlémů. Kubaštovy betlémy, kterých má na kontě jistě přes deset, jsou vyhledávány sběrateli nejen v Čechách, ale i ve světě. A byl to právě trojrozměrný betlém, který Kubaštovi otevřel v roce 1953 cestu do nakladatelství Artia. Ta jej s úspěchem vyvezla do světa. A tady se začíná velmi plodná a hlavně několik desetiletí trvající úspěšná spolupráce s nakladatelstvím, které prodávalo české knihy v zahraničí. Vojtěch Kubašta svou prostorovou knížku, kterou „od a až do z “vytvářel sám a neustále ji zdokonaloval. Plastické pozadí bylo stále složitější, přibývaly pohyblivé prvky, z knížky se stávalo miniaturní divadélko. Hlavním problémem nebylo, jak nechat prvky vystoupit do prostoru, ale jak zařídit, aby se bez poškození složily nazpátek do zavřené knihy. Někdy lze knížku otevřít o 180 stupňů a celá scéna vystoupí do prostoru.
V katalogu k výstavě s názvem Utajený kouzelník Vojtěch Kubašta, která proběhla v roce 2006 v galerii Mansarda, se k tomu dočteme „…To vše, co Kubašta geniálně vyřešil, se nepodařilo nikomu z těch, které Artie oslovila, aby Kubaštu následovali (anebo nahradili?)“. O jeho knihy, kterým jejich autor říkal „hýbačky“ byl ve světě veliký zájem. Wikipedie uvádí, že jeho dětské knížky byly přeloženy do sedmatřiceti jazyků a prodalo se jich přes 35 milionů (údaj k roku 2018). Dodnes jsou vyhledávány sběrateli jak u nás, tak i v zahraničí. Velkou kolekci výtvarníkových knih schraňuje americké muzeum nazvané Bienes Museum of the Modern Book na Floridě.
V 70. letech začal Vojtěch Kubašta spolupracovat s časopisy jako Pionýrská stezka a věda a technika mládeži. S Eduardem a Helenou Škodovými připravil na konci 70. let pro nakladatelství Albatros oblíbenou dvoudílnou encyklopedii Už vím proč a její pokračování pod názvem Ze zákulisí velkoměsta.
Kubašta a Praha
Stará Praha patřila mezi Kubaštovy velké lásky, proto ji tak často maloval. Zvlášť Malou Stranu měl prochozenou jako málokdo jiný. Z nedalekého Smíchova, kde bydlel, to neměl daleko. Stejně tak rád navštěvoval i Bertramku, která je spojena s W. A. Mozartem. Toho Kubašta miloval, a proto na toto téma vytvořil řadu grafik. Především je třeba zmínit výpravnou publikaci Mozart v Praze, což je soubor třinácti barevných litografií vydaný v roce 1956 k dvoustému výročí skladatelova narození.
Vojtěch Kubašta byl dlouhá léta členem Klubu za starou Prahu. Pro naše hlavní město vytvořil řadu propagačních a turistických předmětů a pohlednic. Dříve narození jistě znají jeho papírový pražský orloj s pohyblivým kolečkem světců, který se prodával dlouhá desetiletí.
Málokdo z českých ilustrátorů 20. století byl tak plodný jako Vojtěch Kubašta, který je podepsán pod desítkami knižních prací. A pokud bychom do tohoto počtu zahrnuli i knihy v překladech, pak jsou to stovky. Až teprve stáří a nemoc mu zabránila v další práci. Vojtěch Kubašta zemřel na Dobříši v roce 1992 v sedmdesáti sedmi letech. Je pochován na hřbitově na pražských Malvazinkách.
Připravila Jana Kozáková, Oddělení vzácných tisků.
Mohlo by vás zajímat
Knihy Vojtěcha Kubašty i knihy, na kterých spolupracoval:
- Kubašta, Vojtěch: Santa Maria
- Kubašta, Vojtěch : Utajený kouzelník Vojtěch Kubašta
- Kubašta, Vojtěch: Malý domeček plný koleček
- De Coster, Charles Théodore Henri: Thyl Ulenspiegel
- Deyl, Václav: Příběhy z medové stráně
- Eisenschimlová, Lilly: Rrračte vstoupit!
- Karásek ze Lvovic, Jiří: Loretánská meditace
- Karásek ze Lvovic, Jiří: Melancholie Strahova
- Novotný, Antonín: O Praze mládí F. L. Věka : 1757–1792
- Škodová, Helena: Už vím proč
- Škodová, Helena: Zákulisí velkoměsta
Chcete si knihy a časopisy prohlédnout? Můžete se také objednat do oddělení vzácných tisků. Do vzácných tisků je třeba se předem objednat. Badatelna je přístupná všem objednaným čtenářům Městské knihovny v Praze starším 18 let, kteří nemají vůči knihovně peněžitý dluh nebo nevrácenou výpůjčku, jejíž výpůjční lhůta už uplynula. Objednat tisky je třeba nejméně 48 hodin předem. Po objednání čtenáři přijde potvrzující e-mail a pak může přijít do badatelny.
Jak se k nám dostanete? Tramvají číslo 1, 2, 25 do zastávky Střešovická vozovna nebo tramvají číslo 22 do zastávky Brusnice. Z tramvajové zastávky Brusnice zabočit do ulice U Brusnice (podél tramvajové trati), budova se nachází na konci ulice po pravé straně.
Ilustrační obrázek Vojtěch Kubašta, Wikimedia Commons, další informace neuvedeny.
