V polovině listopadu probíhal na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a dalších fakultách po celé republice Týden humanitních věd https://tydenhumanitnichved.cz/, během kterého tradiční výuku nahradila řada mezioborových přednášek a akcí, které mohli studenti místo výuky navštívit. Studenti 2. ročníku bakalářského studia z Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK https://uisk.ff.cuni.cz/cs/ měli v rámci předmětu Knihovní procesy a služby možnost navštívit zbrusu novou pobočku Petřiny Městské knihovny v Praze. Během exkurze se seznámili s prostředím a službami nové pobočky, poskytováním regionálních služeb a také s oddělením akvizice, které nově také sídlí v petřinské pobočce.
Interiéry a služby nové pobočky
Knihovna se nachází nedaleko stanice metra v nové moderní budově. Stavbě předcházelo deset let příprav a svým strohým exteriérem i interiérem se podobá například Národní technické knihovně.
Pobočka je koncipována tak, aby nebyla pouze knihovnou, ale sloužila místním i jako komunitní centrum. K dosažení tohoto efektu dopomáhá nejen to, že velká část prostoru samotné knihovny je věnovaná místům k sezení, ale nachází se zde tři komunitní kuchyňky, v nichž mají uživatelé možnost si připravit teplé nápoje či ohřát vlastní jídlo. V knihovně se zároveň nachází několik kluboven, které lze využít k pořádání soukromých či neziskových akcí a setkávání nebo mohou také sloužit jako studovny.
Pod knihovnou se je také multifunkční sál s hledištěm s kapacitou pro 60 diváků, jež slouží k filmovým projekcím a živým vystoupením. Hlediště je odstranitelné, čímž může vzniknout prostor pro větší společenské akce, případně menší taneční parket.
Program v sále zařizuje Kulturní a vzdělávací centrum Městské knihovny v Praze, nikoliv samotná pobočka.
Co se klasičtějších knihovnických služeb týče, tak nejen že pobočka má možnost samostatného půjčování či vracení bez asistence knihovníka pomocí selfchecků, jak je již v pobočkách Městské knihovny v Praze běžné, ale před budovou najdeme i 24 hodin přístupný výdejní box na rezervované knihy. Uživatel si tedy může online zarezervovat knihu či jiný dokument a kdykoliv si jej přijít vyzvednout bez ohledu na otevírací dobu.
Pobočka nabízí jako jedna z mála společně s pobočkou na Opatově službu Artotéka, kde si uživatel může vypůjčit reprodukce obrazů. Základní výpůjční lhůta u obrazů je půl roku, ale v závislosti na poptávce lze prodloužit výpůjční dobu i na několik let.
Pomoc knihovnám v regionu
Součástí výuky předmětu Knihovní procesy a služby je problematika regionálních funkcí knihoven, proto byl součástí exkurze příspěvek Táni Janáčkové z Oddělení metodiky služeb o tom, jak Městská knihovna v Praze poskytuje pomoc knihovnám, které působí v pražském regionu a nejsou součástí sítě poboček MKP.
Česká republika má nejhustší síť knihoven na světě, a proto je zde i mnoho malých knihoven bez profesionálních pracovníků a s malým rozpočtem. Čím méně vlivná knihovna je, tím menší má fond a rozpočet. Proto jsou v Knihovním zákoně z roku 2001 zakotveny tzv. regionální funkce knihoven (RF), v rámci kterých je poskytována pomoc knihovnám zapsaným v registru Ministerstva kultury.
V systému regionálních funkcí v ČR stojí nejvýše Národní knihovna, sloužící jako celorepublikové metodické centrum a provozující internetový portál Informace pro knihovny. Dále poskytuje RF krajským knihovnám, které spravují weby a zpravodaje a mohou některé své povinnosti přenést na tzv. pověřené knihovny. Nejníže v systému stojí základní knihovny, které jsou pouze příjemcem RF a mohou být profesionální i neprofesionální (tvořené dobrovolníky). V některých krajích působí ještě tzv. střediskové knihovny, které stojí mezi pověřenými a základními.
Mezi služby, které poskytují základním knihovnám RF, patří poradenská činnost, statistika knihovních činností, vzdělávání knihovníků, pořádání seminářů, tvorba výměnných knihovních fondů, servis automatizovaného knihovního systému a další. Regionální funkce knihoven jsou tedy jinými slovy “služby knihoven knihovnám,” což v praxi znamená, že knihovny s větším působením poskytují oporu knihovnám menším. Tyto funkce se řídí určitými standardy. Je třeba zmínit, že tím nejzákladnějším je již zmíněný knihovní zákon (2001), což je pro knihovny klíčový legislativní dokument. Povahu RF dále definuje metodický dokument “Služby knihoven knihovnám” vydaný Národní knihovnou ČR. Samy o sobě mají regionální funkce svůj systém a cíle, mezi něž patří efektivní využívání knihovních prostředků a fondů a poskytování kvalitních služeb uživatelům knihovny. Mimo to zastávají edukační roli pro knihovníky, pro jejichž profesi je důležité vyznat se v oboru a poskytovat nestranné poradenství a asistenci čtenářům.
Důležitým metodickým dokumentem v rámci regionálních funkcí je i “Standard pro dobrou knihovnu,” který určuje standardy pro VKIS (Veřejné knihovnické a informační služby). Na základě počtu obyvatel v oblasti knihovny jsou stanoveny parametry týkající se provozní doby, vhodné lokality, velikosti prostoru a fondu knihovny, studijních a odpočinkových míst v knihovně, přístupu k internetu a podobně. Patří sem také zajištění bezbariérového přístupu pro uživatele se speciálními potřebami, povinnosti knihovny v rámci regionálních funkcí nebo její vzdělávací a kulturní role. Podle parametrů VKIS je pak hodnocena kvalita poskytovaných služeb. Standardy mají vliv pouze na knihovny zřizované, či provozované obcemi nebo kraji.
Oddělení akvizice a knihařská dílna
Závěrečnou část exkurze jsme strávili v Oddělení akvizice, které tvoří dva úseky. Úsek počítačového a technického zpracování a úsek expedice se do nové pobočky přesunul z Ústřední knihovny na Mariánském náměstí. Oddělení akvizice se zabývá získáváním a zpracováním fondu ve fyzické i elektronické podobě a je společná pro celou síť poboček. Oddělením ročně projde až 75 tisíc nových knihovních jednotek. Knihovna města Prahy se nejvíce věnuje akvizici beletrie pro dospělé a literatuře pro děti a mládež. Je iniciátorem projektu Central https://sdilenakatalogizace.cz/, ve kterém přednostně katalogizuje novinky z fondu beletrie a vytváří katalogizační záznamy do Souborného katalogu Národní knihovny, ze kterého záznamy mohou přebírat pro své potřeby ostatní knihovny. Co se odborné literatury týče, fond je zaměřený převážně na společenskovědní obory a populárně naučnou literaturu. Specializované fondy knihovny tvoří fondy pragensií, hudební, divadelní a filmový, vzácné a historické tisky a artotéka. Převážnou část nových knihovních jednotek získává knihovna nákupem (78 %), ale je také příjemcem povinného výtisku, který činí kolem 9000 položek za rok. Dalšími zdroji jsou dary a náhrady. Největším překvapením v oddělení akvizice byla jednoznačně automatická třídička knih, největší svého druhu v českých knihovnách od firmy Cosmotron. Třídička třídí nově nakoupené knihy a vrácené výpůjčky (tzv. vracenky) podle čárových kódů do plastových přepravních boxů – každá pobočka má svůj vlastní box, ve kterém se knihy do poboček expedují. Třídičku v provozu obsluhují 2 až 3 pracovníci, kteří knihy do třídičky vkládají, dohlížejí na naplněnost boxů anebo knihy v boxech rovnají.
Důležitou součástí pobočky Petřiny je knihařská dílna, která slouží ke zpracování nově získaných knih, CD, deskových her a dalších položek, a k jejich opravě v případě, že dojde k poničení. Může jít například o náhradu knižní vazby nebo o balení knih do ochranných obalů. Všechny knihovní jednotky následně prochází úsekem expedice, kde jsou přerozděleny a odeslány do jednotlivých poboček knihovny. Pro expedici je také důležité přerozdělování stávajících knihovních jednotek, kterých je ročně přes 670 000, a jde většinou o rezervace.
Za provedení pobočkou děkujeme Haně Livorové, za organizaci exkurze a odborný výklad děkujeme Táně Janáčkové a Sáře Krpatové.
Text o petřinské pobočce: Zuzana Krpálková, Katka Šťastná a Kristina Bobková
Text o regionálních službách: Štěpánka Zelená, Jonáš Kos a Markéta Polanecká
Text o oddělení akvizice: Nikol Hrubá, Adéla Sedláčková a Aneta Rektorová
Foto: Kateřina Becková, Nela Wižďálková a Nikola Poláková