Komiksové médium se v posledních letech neetablovalo a svým způsobem neemancipovalo nejen na poli nakladatelském a čtenářském, svůj zasloužený prostor si vydobylo i na regálech Městské knihovny v Praze. V principu se jedná o zajímavé propojení literatury a výtvarného umění, tzn. kresby, malby, někdy i fotografie. Samozřejmě existují i komiksy bez textu, někdy je naopak text doprovázen velmi úspornou či jednoduchou kresbou. My si ale u komiksu v tuto chvíli vystačíme s definicí slavného komiksového teoretika Scotta McClouda, který tvrdí, že komiks je: Záměrné juxtaponované sekvence kreslených a jiných obrazů, určené ke sdělování informací nebo vyvolání estetického prožitku.
Tentokrát přinášíme výběr několika nejlepších komiksových děl, které byly vydány v České republice za poslední cca rok. Jak vidno dále, komiks je bohatým prostorem naplňovaným ledasjakým žánrem a tématem.
Filipe Melo – Balada pro Sofii
Dojemný příběh portugalského autora vypráví o stárnoucí a někdejší popkulturní hvězdě a klavíristovi jménem Julien Dubois. Nepříjemný morous žijící pouze se svou služebnou svolí k rozhovoru s mladou novinářkou a vzpomíná na svůj bohatý život, který se nesl ve znamení vzletů i pádů, všelijakého dětství, osudových žen, drog, slávy, bezdomovectví, i vyhrocené závisti i obdivu k jinému geniálnímu umělci. Hluboce emotivní fiktivní životopis zaujme i příjemnou barevnou kresbou argentinského kreslíře Juana Cavii. 320 stran, vyd. Comics Centrum
Gipi – Země potomků
Dnes již také zfilmovaný2 postkatastrofický komiks odehrávající se ve zvláštním bezčasí a mikrouniverzu obývaném přísným otcem a jeho dvěma syny. Italský ilustrátor a spisovatel zde črtá neutěšenou atmosféru velice spoře osídleného světa, kde je ústředním cílem protagonistů jednoduše přežít. Svázáni striktními pravidly, výchovou, takřka až zvířecími pudy, ale i omezeným prostorem touží nabourat veškeré tyto hranice. Snad z touhy po svobodě, snad ze zvědavosti – aneb co si jejich otec neustále tajně píše do svého notýsku? 288 stran, vyd. Trystero
Igort – Ukrajinské a ruské sešity
Italský komiksový tvůrce narozený v roce 1958 podnikl v letech 2008-2009 cestu po Ukrajině a Rusku, ze které vytěžil komiksovou reportáž. Ukrajinská i ruská reportáž zde vyšly v jednom souborném vydání a spolu s válkou na Ukrajině se nechtěně staly smutně aktuálním dílem. V Ukrajinských sešitech se autor vrací k rozhovorům s obyvateli zejména východní Ukrajiny a jejich zpovědi a životní osudy zasazuje do krvavých dějin dvacátého století, dějin kolektivizace, hladomoru, stalinismu a ruské nadvlády. Brutální vzpomínky a deprese zde naráží na relativizaci komunistických zločinů a systému, ve kterém věci i život byly jasnější a levnější. Druhá část komiksového diptychu, Ruské sešity, se věnuje vraždě novinářky Anny Politkovské, jež velice kriticky psala o Putinově režimu a o jeho vedení války v Čečensku. Chladnokrevně zastřelena byla ve výtahu činžovního domu, kde bydlela. Rusko je pak vykresleno jako země podivné surovosti, země, ve které „nemá život větší cenu než dvě kopějky“. 352 stran, vyd. Argo
Lucie Lomová – Každý den je nový
Známá česká komiksová autorka dostala v roce 2016 nápad, že stvoří komiksový deník. A v roce 2017 ho začala kreslit pod těmito pravidly: každý den něco nakreslí, nebude fabulovat a nebude řešit případnou publikovatelnost. Vznikl tak zajímavý záznam každodenního života české ilustrátorky, který v sobě snoubí besedy, veletrhy, rozhovory, ale i vaření a praní. Snoubí též určité punkové nastavení Lucie Lomové s její konvenčností v jiných oblastech. Je to zároveň příběh o tom, že člověk opravdu netuší, co mu daný rok přinese – coming out syna, rozchod dcery, nemoc matky. Kniha získala letos cenu Muriel za nejlepší komiks. 208 stran, vyd. Labyrint
Liv Strömquist – V zrcadlové síni
Feministicky založená a produktivní autorka se ve svém nejnovějším díle ptá na roli krásy v éře pozdního kapitalismu, přičemž nastavuje zrcadlo těm lidem, kteří se sami na sebe rádi a často dívají do zrcadla. Liv Strömquist upozorňuje na to, že lidé z estetického hlediska mnohdy obdivují někoho, koho posléze začínají nesnášet, protože sami tak nevypadají. Nesnášet svůj obraz, svého avatara, ovšem začínají i samotní jeho/její nositelé, neboť nevyjadřuje jejich pravou podstatu a jejich skutečné „já“. Zároveň žijeme ve světě, ve kterém moc a peníze ztratily do velké míry svou moc, můžeme se zamilovávat svobodně do koho chceme a zpravidla se zamilováváme do toho, kdo se nám líbí. Na trhu s krásou je však všechno pomíjivé, včetně vztahů, což rodí novou nejistotu. Autorka si ve své komiksové eseji vypůjčuje myšlenky řady jiných filosofů či myslitelek, nebojí se feministek, ani církevních otců. Zároveň tyto myšlenky ilustruje na příbězích mnoha osob, ať už skutečných či ne: např. biblická Ráchel, Marilyn Monroe, Sněhurčina macecha se svým zrcadlem, císařovna Sisi ad. 176 stran, vyd. Paseka
Fábio Moon, Gabriel Bá – Každý jeden den
Narativní hříčka dvou brazilských autorů, kteří jsou ve skutečnosti pod pseudonymy píšící bratři, dvojčata, je souborem deseti kapitol, minipříběhů, které vypráví příběh hlavního hrdiny jménem Brás de Oliva Domingos. Ten píše čtenářsky vděčné nekrology. Brás ovšem o smrti pouze nepíše, on o ní přemýšlí a v neposlední řadě ji neustále zažívá! Komiks je totiž takovou kronikou života a kdykoli potenciálně objevivší se smrti – Brás umírá jako dítě, jako mládenec, jako dospělý, i jako stařec. Nic však nepostupuje chronologicky, autoři nám místo toho nabízejí zamíchaný koktejl životních možlivostí a cest, kudy se mohou osudy jednoho konkrétního, ale i jiných jedinců ubírat. Kniha tak také upozorňuje na to, abychom si nenechali své životy a sny protéct mezi prsty. Hlavní se nakonec jeví rodina: ta je v životě skutečně podstatným a přirozeně kontinuálním. 272 stran, vyd. Crew
Štěpánka Jislová – Srdcovka
Velmi otevřená a intimní autobiografická komiksová zpověď známé české tvůrkyně se točí zejména kolem partnerských vztahů. Štěpánka Jislová zde mluví o tom, jak těžko v životě vztahy navazovala, jak o nich snila, jak se její zájem setkával s neopětovanými city a opětované city se měnily v její nezájem. Poprvé zde mluví o vlastní zkušenosti se sexuálním zneužitím, vypisuje se a vykresluje ze svých rodinných traumat plynoucích zejména z absence otce, nikoli fyzické, jako spíše duševní. Kniha je v její mladé, ale již bohaté kariéře doposud jejím nejrozsáhlejším dílem, které formálně i obsahově dosahuje světových kvalit. 240 stran, vyd. Paseka
Šigeru Mizuki – Hitler
Komiksový životopis Adolfa Hitlera, který vycházel jako seriál na počátku 70. let. Autorem je Japonec, veterán druhé světové války, který vytvořil mnoha historickými zdroji podepřenou mangu, ve které se mísí skutečné události a groteska, realistické pozadí i lehce karikované postavičky. Sledujeme osud nacistického diktátora od jeho bezprizorního poflakování se rakouskými ulicemi přes první světovou válku, neúnavnou politickou a agitační práci, jež ho vynesla do čela německého státu, po tragédii druhé světové války. Zajímavá japonská optika nahlížející na život nechvalně proslulého tyrana, vraha a strůjce celosvětové katastrofy. 284 stran, vyd. Argo
Zpracoval a doporučil Mgr. Michael Fiala, oddělení akvizice MKP.