V knihovnickém prostředí má pojem digitalizace jednoznačnou definici. Myslíme jím proces převodu analogových dokumentů do digitální podoby. V jiných kontextech ale toto slovo nabývá obecnější významy, a tak se například digitalizace stala jednou z hlavních kapitol programového prohlášení vlády ČR. Zde vystupuje jako synonymum pro automatizaci procesů státu za účelem jeho efektivnějšího fungování a uživatelsky přívětivějšího kontaktu s občany. O této úrovni digitalizace, totiž o různých digitálních nástrojích státu a dalších online řešeních pojednává následující článek.
Začněme několika milníky z poslední doby. V dubnu roku 2023 vznikla Digitální a informační agentura (DIA) jako speciální úřad věnující se právě podpoře digitalizace. Velkou mediální pozornost si v letošním roce vysloužilo spuštění portálu DiPSy, tedy Digitálního přihlašovacího systému pro podávání přihlášek na střední školy, nebo aplikace eDoklady, která umožňuje prokazovat naši totožnost před úřady elektronickou formou.
Co s digitalizací státu v knihovnách?
Možná se už nyní ptáte, proč by právě toto mělo být vůbec tématem pro knihovny. Mohu-li si dovolit osobní komentář, tak proto, že knihovnu chápu primárně jako službu lidem, především těm, kteří jsou digitálními novinkami posledních let znejistěni, v jejich důsledku zmateni a mnohdy až podrážděni. Můžeme se ale obrátit i do stále ještě ne tak dávné minulosti a připomenout si, že právě knihovny v České republice se velkou měrou zasloužily o osvětu v oblasti základních počítačových dovedností a práce s internetem. Stručně řečeno – učili jsme veřejnost zacházet s počítačovou myší a používat e-mail. S rozvojem digitalizace státu, místních samospráv ale i soukromého sektoru opět nastává potřeba, abychom se do tohoto procesu aktivně zapojili a lidem s přechodem do nové digitální doby pomohli.
Zdůvodnění aktivní participace knihoven na tomto tématu můžeme ale najít i v dokumentech, kterými se řídíme nebo řídit chceme. Knihovní zákon v § 4 odst. 1 písm. c) říká, že veřejné knihovnické a informační služby spočívají také ve “zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy”. Abychom mohli tyto informace všem bez rozdílu zajistit, vyžaduje to v digitální době dvě nutné podmínky: dostatečné technické zázemí knihovny a kvalifikovaný personál. Vzhledem k tomu, že obojí se dnes již stalo nutností, zdá se být logické tuto službu nejen nabízet, ale též učit veřejnost digitální nástroje státu a samospráv aktivně využívat, neboť, jak praví otřepané moudro, je lepší naučit člověka rybařit, než mu rybu dát.
Pro druhé zdůvodnění se můžeme podívat na obecné směřování našeho oboru, které vytyčuje Koncepce rozvoje knihoven, ale zároveň je patrná v každodenní praxi mnohých z nás. Do knihoven zavádíme samoobslužná zařízení založená na technologiích RFID a další technologické nástroje, jejichž smyslem je automatizace rutinních činností a cílem zvýšení objemu času, který můžeme věnovat našim uživatelům. V Koncepci sebevědomě tvrdíme, že „knihovny se snaží na rozvoj technologií reagovat, ve veřejném sektoru patří mezi aktivnější a mezi paměťovými institucemi jsou lídry”. V současnosti se nám nabízí jedinečná příležitost prokázat, že takovými lídry skutečně jsme.
Společné komunikační téma knihoven
Počínaje rokem 2021 máme v knihovnictví vždy dvě hlavní roční komunikační témata. U jednoho se soustředíme především na budování vnitřních kapacit a školení zaměstnanců (interní komunikaci), zatímco u druhého směřujeme naše aktivity více k veřejnosti. Prvním společným tématem byla udržitelnost, resp. cíle udržitelného rozvoje (SDGs), druhým mediální vzdělávání a nejnovějším, pro roky 2024 a 2025, je podpora digitální gramotnosti. Pokud se vám zdá, že jde o nahodilou a nesouvisející volbu témat, tak opak je pravdou. Výběr odpovídá jednak prioritám Koncepce rozvoje knihoven, jednak reaguje na aktuální společenskou potřebu. Digitální vzdělávání musí jít ruku v ruce se zvyšováním úrovně mediální gramotnosti. Naučíme-li více lidí pracovat s digitálními zařízeními, musíme je zároveň připravit na nástrahy, které je v online světě mohou potkat. A právě tímto vzděláváním přispíváme k naplňování cílů udržitelného rozvoje – kvalitní vzdělávání (cíl č. 4) a snižování nerovností (cíl č. 10).
Co tedy konkrétně znamená podpora digitální gramotnosti pro knihovny jako společné komunikační téma? V předchozích odstavcích jsem se pokusil poukázat na skutečnost, že se jedná o téma logické a bytostně „knihovnické”. Právě naším úkolem je pomoct co nejvíce lidem vyrovnat se s novinkami v digitální oblasti, aby mohli využívat jejich benefity a nespadli se příslovečné „digitální propasti”. Také proto Nadace OSF, náš dlouholetý partner, připravila pro knihovny sérii pracovních setkání s názvem Role knihoven v posilování digitální gramotnosti a digitálního začleňování, na kterých skupina knihovnických profesionálů z celé republiky diskutovala s různými přizvanými odborníky na jaké typy služeb a pro jaké cílové skupiny bychom se měli především soustředit. Víte například, že podle klasifikace z roku 2019 najdeme v dospělé české populaci ve věku 18–75 let více než pětinu těch, kteří se řadí mezi digitálně vyloučené (12,5 %) či ohrožené digitálním vyloučením (8,5 %)?
Nejsme na to sami
Je jasné, že na takto velký úkol potřebují knihovny řadu spojenců. Kromě Nadace OSF proto představitelé knihovnických spolků, krajských knihoven, MZK nebo NK ČR vyjednávají se zástupci ústředních orgánů státu a dalších klíčových institucí. V době psaní tohoto textu jsou dokončovány poslední detaily před podpisy memorand o spolupráci mezi Národní knihovnou a Úřadem vlády ČR, resp. Národní knihovnou a Úřadem práce. Ve spolupráci knihovníků a odboru Kabinetu místopředsedy vlády pro digitalizaci byl připraven e-learningový kurz Knihovníci jako mediátoři v šíření základních digitálních dovedností. Díky Úřadu práce a MPSV získáme zvýhodněný přístup do databáze vzdělávacích lekcí projektu Jsem v kurzu, kde budou připraveny i základní kurzy digitální gramotnosti nejen pro knihovníky. Od vzniku Digitální a informační agentury jsme v kontaktu s jejími zástupci, máme přístup k informacím o jejich chystaných záměrech, ať již v oblasti technických řešení nebo komunikačních plánech. O možnostech financování knihovnických aktivit probíhají dlouhodobě jednání i se zástupci MŠMT, mj. díky memorandu o spolupráci uzavřenému v roce 2021 mezi MK ČR a právě MŠMT. Máme své zástupce ve Výboru pro digitální vzdělávání (Rada vlády pro informační společnost), pracovní skupině věnující se umělé inteligenci na MPO, sledujeme aktivity neziskového projektu Česko.Digital (Digitální inkluze, Digitální partnerství), knihovny jsou zvány k účasti na akcích v rámci Týdne pro Digitální Česko. A tím výčet institucí a organizací, s nimiž jednáme, zdaleka nekončí. V tuto chvíli na to tudíž rozhodně nejsme sami.
Co nás čeká v nejbližší době
Už máte občanku v mobilu? Možná máte, možná v tom – zatím – pro sebe nevidíte žádný přínos. Český stát se ale v letošním roce snaží ukázat, že benefity používání elektronických dokladů existují, a proto také před několika měsíci spustil aplikaci eDoklady. Zároveň zákonem ukládá úřadům povinnost eDoklady při prokazování totožnosti akceptovat. Knihovny se k této povinnosti připojí nejpozději 1. ledna 2025.
Elektronické doklady a další nástroje eGovernmentu jsou zaváděny proto, aby nám všem usnadnily komunikaci s úřady, je proto mnohem lepší k nim přistupovat jako k příležitosti, jak zlepšit naše stávající služby nebo jak přilákat do knihoven ty, kteří o naše služby dosud neprojevili zájem. Totéž platí pro Portál občana, který je faktickou branou k desítkám digitálních nástrojů státu a který mohou potenciálně přes bankovní identitu využívat miliony obyvatel ČR. Aktuálně je vydáno kolem šesti milionů bankovních identit, přičemž na Portálu občana je registrováno kolem milionu a čtvrt občanů. Samozřejmě platí, že bankovní identita je pouze jednou z možností, jak se na Portál přihlásit.
Kdo je připraven, není překvapen
Je lepší být připraven, než překvapen. Ve spolupráci s DIA a s podporou všech knihovnických asociací a sdružení jsme proto v Městské knihovně v Praze uspořádali v polovině dubna 2024 seminář Digitální služby státu v knihovnách, který byl věnován podrobnému představení Portálu občana, identitních nástrojů a aplikaci eDoklad. Ve své práci bude pokračovat i skupina, která se ustavila pod vedením Nadace OSF začátkem tohoto roku a která se věnovala posilování digitální gramotnosti a digitálnímu začleňování. Její vedení přebírá kolegyně velmi dobře znalá knihovnického prostředí. Jedním z prvních úkolů této skupiny by mělo být připravit podklady pro komunikaci výše zmiňovaných digitálních nástrojů státu v knihovnách.
Vracím se proto obloukem na začátek svého textu. Tak jako jsme před více než dvaceti lety pomáhali lidem s ovládáním počítačové myši a založením e-mailové schránky, nyní je třeba ukazovat a vysvětlovat výhody moderního eGovernmentu, tedy elektronické komunikace s úřady. Máme pro to řadu dobrých předpokladů: technické vybavení knihoven je v dobrém stavu (např. díky dlouholetým dotacím z programu VISK 3), máme velmi hustou síť pokrývající celou republiku a těšíme se výrazné důvěře ve společnosti. V současnosti máme zkrátka nejlepší předpoklady dokázat na poli digitalizace státu něco podobného, co se povedlo knihovnám v Estonsku.
Zdroj: HUDEČEK, Ondřej. Výzvy a příležitosti pro knihovny v kontextu postupující digitalizace státu. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2024, 38(2) [cit. 2024-06-17]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/vyzvy-prilezitosti-pro-knihovny-v-kontextu-postupujici-digitalizace-statu