V předchozím článku jsme se pokusili velmi jednoduše popsat, co to umělá inteligence vlastně je, kde se dozvědět víc a co nás možná čeká. Následující řádky jsou už konkrétním zamyšlením, co s touto problematikou v rámci samotné knihovny.
Co s AI teď
Kde můžeme v nejbližší době použít umělou inteligenci v knihovně? Jen pár příkladů pro praktické využití. Něco z toho už můžeme používat teď hned, v jejich free podobě. Tady je pár příkladů, kdy mi už teď AI pomáhá v práci a šetří čas.
- Generování obrázků – v zásadě je mnohem jednodušší než hledání konkrétního obrázku v databankách. Pokud potřebuji specifický a třeba i trochu abstraktní obrázek, stačí zadat správný prompt a mám obrázek. (Několikrát ozkoušeno). Pokud ne pro plakáty, tak třeba jako ilustrační obrázky do prezentací apod. Pořádnější využití teď tratí na tom, že nemám placenou licenci.
- Generování textů – ChatGPT není vševědoucí, ale shrnutí textů, anotace, pozvánky apod. umí už teď. Nezvládne zatím napsat knihu nebo odborný článek, ale pozvánku na akci, anotaci na základě vašich pozvánek nebo strukturu vzdělávací lekce pro veřejnost umí na jedničku. Už nepotřebuju databanku lekcí. V okamžiku, kdy to budu moct nakrmit úspěšnými lekcemi, se efektivita ještě zvýší. Zkracování textů pro anotace, analýzy vložených textů pro literární dílny, psaní pozvánek (které pak samozřejmě překontroluji a doplním) a psaní věcí, kde si nejsem jistý, jak se do toho chci ponořit, a chatGPT mi tak nabídne nějaké možnosti, od kterých se odpíchnu.
- Překladač Deepl – najednou je mnohem snazší komunikovat se zahraničními knihovnami třeba v rámci projektu Erasmus. V mailové komunikaci se zahraničím naprosto k nezaplacení. A překlad zahraničních stránek taky super – až si to občas musím vypínat, protože se bojím, že zpohodlním a moje chabé jazykové znalosti zoufale zakrní.
A co s AI ve velmi brzké budoucnosti?
Následující tipy jsou jenom plány, ale založené na informacích, co už někdo někde předvedl, nebo co v placených verzích různé formy AI už umí. Vlastně jde jenom o to, aby někdo, kdo tomu rozumí, koupil správnou licenci, nakrmil to správnými daty a spustil.
AI pro knihovnu v brzké době, aneb už teď to umí, jen to ještě není na trhu:
- Microsoft například představil svůj modul „Copilot“. Jakmile jej uvolní, měl by umět zpracovat text na základě poznámek, z tabulek a poznámek zpracovat prezentaci, dělat zápis z porad na základě nahrané audiostopy a tak dále. Jak si to představit? Tak třeba se objeví grantová výzva, která nám umožní čerpat peníze na výtvarné dílny pro děti. Sejdeme se na schůzce, probereme, jestli to chceme dělat a přijde druhá fáze. Teď by to vypadalo asi takhle: „Ty a ty mi ze statistik zjistíš, kolik a čeho se kde dělo, ty zase připravíš plány toho, co se dít bude, a ty připravíš prezentaci pro vedení, abychom to mohli předložit, a ty začneš psát text grantové výzvy.“ Pokud bude Copilot fungovat tak, jak bylo ukázáno na předváděčce, tak ze záznamu porady automaticky připraví zápis, ve statistických datech najde správné kolonky, texty vloží do správných kolonek v žádosti a ještě připraví jednoduchou prezentaci s výhodnými variantami. Práci, kterou by dělali čtyři lidi, nyní zvládne člověk jeden za nesrovnatelně kratší dobu. O to víc času budeme moct věnovat brainstormingu a vymýšlení smysluplnějších věcí a méně administrativě.
- Překladače – spousta z nás je vyděšená, když do knihovny přijde někdo a začne mluvit jazykem, kterému nerozumíme. Ale stačí vytáhnout mobil, zapnout nahrávání zvuku a překladač a můžeme se normálně domluvit. Možná už takové aplikace jsou? Používá je někdo?
- Psaní smluv – máme pár smluv, které se stále opakují. Je potřeba otevřít soubor, správně uložit, vyplnit správné údaje, zkontrolovat a tak dále. Pokud máme nějakého lektora, který vyplňuje dohodu o provedení práce, je to strašně moc papírů. Teď prostě AI vezme mail s údaji autora a rovnou vyplivne připravené smlouvy. Nesebere to práci, ale výrazně ji zrychlí.
- Psaní anotací na web – máme nějaký mustr, máme databázi tisíce akcí. Napsat někdy text v určitém rozsahu není vždycky nejsnazší, člověk nad tím stráví někdy třeba dlouhé minuty. Teď to bude prd prd hotovo. Anebo nám to zkrátí anotaci na letákovač, kde těch znaků je ještě míň.
- Doporučování knih – půjčili jste si tohle? Půjčte si i tohle. Současné doporučovací algoritmy pracují jen s tím, co jste si půjčili jindy (a pokud si půjčujete třeba pro celou rodinu nebo máte různé koníčky, moc to algoritmům neusnadníme… teď díky tomu, že AI dokáže zpracovat mnohem, mnohem víc dat, to může začít fungovat dobře).
- Katalogizace – stačí načíst isbn a automaticky se vyplní katalogizační záznam, anotace, lektorský posudek a na základě dat i informace, kolikrát se takovou knihu vyplatí do knihovny koupit. V okamžiku, kdy budeme dostávat třeba povinný elektronický výtisk, tak veškeré informace se během pár vteřin mohou někde propojit do deskriptorů. A to usnadní třeba studium – hledáte všechny knihy, ve kterých se vyskytuje král Karel IV.? Nejenomže vám vyjede seznam knih, ale AI rovnou nabídne i resumé, co se kde píše a jaký je výsledek.
- Vzhledem k tomu, že výborné pokroky dělá AI i v oblasti programování, možná se blíží čas, kdy budeme mít řadu chytrých aplikací, které nám práci ušetří a za které bychom ještě před časem zaplatili řadu peněz.
- A další a další… jaký je váš nápad?
AI v knihovně – pro veřejnost:
- Přednášky, workshopy, setkání – už v téhle chvíli je na nás, abychom začali o AI mluvit, abychom vysvětlovali, co to je a co to není. Hrozí totiž, že se digitální propast razantně prohloubí a pro někoho, kdo problematiku nesleduje, to najednou bude velký šok. Dekády potom, co se internet stal běžnou součástí života, stále učíme některé seniory, jak jej používat. Jak na ně bude působit AI? A stejně tak můžeme učit studenty, ze kterých se už teď stali „prompt wizards“, můžeme učit o odpovědnosti, bezpečnosti a dalších věcech, o kterých oni zatím nepřemýšlí. A oni nás na oplátku mohou naučit, jak správně si s AI povídat, abychom z ní vymáčkli to, co chceme.
- Mediální gramotnost – v brzké době se objeví řada deepfake (vlastně mě překvapuje, že žádná velká aféra tu ještě není). Generované články, generované obrázky v kvalitě fotografie – práce s informacemi bude zase o trošku jiná a je na nás, abychom pomáhali lidem tenhle boj s informacemi lépe zvládat.
- Rozvoj kreativity – AI udělá všechno, ale potřebuje správné zadání. To zadání je potřeba vymyslet. A pokud to úplně nefunguje, popsat to jinak. Rozvoj kreativity uživatelů, kterému se v rámci knihovny věnujeme dlouhodobě, najednou dostává konkrétní směr.
- A samozřejmě další možnosti…
Je to jen část nápadů, společně bychom dokázali vymyslet mnohem víc příkladů, jak může umělá inteligence v nejbližší době zasáhnout do fungování knihovny. Nejsou to žádné radikální nápady, neznamená to, že by stroje dokázaly někoho plnohodnotně nahradit – v případě vzdělávání veřejnosti nás to naopak bude stát lidské zdroje navíc. Ale už jenom z tohohle stručného výčtu asi vyplývá, že i kdybychom toho neudělali moc, bude to docela velký fičák.
A co až AI změní svět?
Poslední týdny vývoj sleduji celkem podrobně, chodím po konferencích, a večer místo historických podcastů poslouchám ty o umělé inteligenci. A samozřejmě, kde to jde, se ptám, co by mohlo být s knihovnou.
Nikdo nedá konkrétní odpověď a předpovídat budoucnost je trochu jako věštění z koule. Pokud ale najdu nějaké shodné body, vidím tu tři veliké bloky, které se knihovny velmi úzce týkají. Tak se s vámi o své predikce podělím, i když samozřejmě platí – jsou to jenom odhady a všechno může být nakonec jinak. Ale stejně jako se odborníci shodují v jiných věcech, na základě toho jsem implikoval, že pokud se shodují i v tomto, je to docela dobrý odrazový můstek:
Změna vzdělávání
Knihovna je vzdělávací institucí a lekce pro školy tvoří páteř našich kulturních a vzdělávacích akcí. To je jedna strana mince. Tou druhou stranou mince je fakt, že cca týden po zpřístupnění ChatGPT3 školáci začali používat tenhle nástroj k psaní referátů, čtenářských deníků a dalších prací. S rozvojem textových schopností lze předpokládat, že co půjde udělat pomocí AI, studenti pomocí AI dělat budou. Za nás jsme si museli psát taháky ručně, jakmile se objevily dostupné tiskárny, najednou se toho miniaturním fontem vešlo na tahák mnohem víc. Jakmile se na internetu objevily čtenářské deníky, všechno se hrozně moc ulehčilo. Jakmile se objevila wikipedie, nikdo z nás už nešel do pořádné papírové encyklopedie, pokud nebyl fakt šprt. Proč bychom měli předpokládat, že studenti pro psaní prací nevyužijí umělou inteligenci, když tu je?
A dobrý učitel na to samozřejmě musí reagovat. Takže dojde k nějakým změnám. Ti méně progresivní budou nutit studenty psát rukou, ti šikovní se nejspíš pokusí změnit celý systém. Třeba tím, že místo odpovědí budou po studentech vyžadovat otázky (položit správnou otázku znamená o problému něco vědět). Bude větší důraz na práci se zdroji, na kreativním přístupu.
S tím souvisí i zneužití informací. V okamžiku, kdy AI dokáže „ukrást“ váš hlas a nasimulovat falešný hovor, v okamžiku, kdy video může a nemusí být pravé a během pár vteřin si dokážete vygenerovat neexistující fotku, bude potřeba řešit v rámci vzdělávání i tuhle stránku.
Nevím, jak vám, ale mně to zní, jako kdyby tohle vyšší moc vymyslela knihovnám na míru. Vždyť už spoustu z toho děláme teď!
Změna pracovního trhu
Na čem se bez výhrad shodnou všichni odborníci je fakt, že vývoj technologie AI ve velmi brzké době promění pracovní trh. Každý, kdo pracuje s počítači, tvoří texty, tabulky a pracuje s daty, bude zasažen. Bílé límečky, programátoři, překladatelé, žurnalisté… každý, kdo nějak pracuje s texty a s daty by se měl teď bát. Velké firmy začínají už teď ve velkém propouštět (naposledy jsem si všiml velké čistky u IBM) a pokud se dostaneme někdy k samořiditelným autům, zásah bude ještě větší.
Nechtěl bych se teď živit jako copywriter. To bych byl asi vystrašený.
A stejně tak se předpokládá, že vzniknou nová povolání. Třeba „prompt inženýr“ – tedy specialista, který dokáže myšlenku klienta nalít do AI tak, aby udělala přesně to, co má. A zvýší se poptávka po sociálních službách. Lidský kontakt je totiž stále nenahraditelný.
Kdo bude chudý, skončí v nemocnici, kde místo sester a doktorů bude AI a roboti. Kdo bude bohatý, o něj se bude starat člověk.
Z toho plynou dvě zásadní věci: Knihovníci se o chleba bát nemusí. Knihovník, který má díky selfcheckům (že bychom bezděky předběhli dobu a budeme mít díky tomu náskok před ostatními knihovnami?) možnost se pohybovat po knihovně a mluvit s lidmi se v takovém světě stane žádaným povoláním. V jistém ohledu se možnost popovídat si o čtení (nebo o čemkoliv jiném) stane svého druhu sociální službou, jejíž hodnota vzroste.
Druhým faktem je, že pokud dojde k změnám na pracovním trhu, bude potřeba dlouhodobě řešit otázku rekvalifikace. K tomu by se hodila nějaká instituce, která má dostatek informačních zdrojů, dostatek prostoru, přednáškové sály, klubovny, a která třeba sama dokáže nabídnout různé kurzy.
Jedna taková šikovná instituce, která se AI začne věnovat už teď, mě napadá…
Změna knižního trhu
Představme si – jazykové modely se ještě o něco víc zlepší. Neznamená to, že AI bude psát celé knihy, ale dovedu si představit velmi silné pomocníky pro práci na textech. Třeba překladatelé už mají deepl (který se stále zlepšuje). Uvidíme, co zvládnou další generace, ale prostě počítejme s tím, že pokud GPT3 dokáže psát průměrné novinové články bez přesahu, GPT4 články, které jsou prostě jen průměrné, co asi zvládne GPT5, která má být spuštěná do konce roku?
Dobrý a živý spisovatel bude pořád ceněný, knížky jako takové nezmizí. Předpokládám ale, že vzroste množství spotřebního čtiva. Autor, který teď vychrlí pět detektivek za rok, jich vychrlí třeba třicet, nebo sto nebo každý týden jednu. A třeba i na konkrétní přání. Ostatně, tyto spotřební příběhy mají podobnou strukturu, podobný jazyk, čtenář v zásadě neočekává inovace. Knihy na přání mohou být zcela novou komoditou.
Jak se tahle segmentace podepíše na knižním trhu? Promění se určitě spektrum autorů. Promění se trh s e-knihami. Změní se přístup k živým autorům. A třeba nás čekají úplně nové formy textu – třeba tvorba generovaných textů v podobně formě, jako jsou gamebooky. Jakékoliv rozhodnutí čtenáře se podepíše do následného textu.
Lze si tak představit, že čtenář si nebude do knihovny chodit pro novou knihu, ale že knihovník se stane jeho „promt wizardem“, který na základě jeho přání pomůže knihu vygenerovat (a protože je informační pracovník, snadno zvládne AI, a protože je knihovník a má přehled v literatuře, dokáže výsledný text korigovat tak, aby se čtenáři dobře četl.
Anebo se knihovny mohou stát místem, kam budou chodit živí autoři na besedy, vyprávět o svých bio-knihách „s příběhem“ (psal jsem knihu na starém psacím stroji po babičce, který jsem na zádech přenesl přes půl světa a upíjel u toho bio kávu „s příběhem“…).
Víc otázek než odpovědí
Rozvoj AI je překotný, bude mít zásadní dopady (i když nikdo přesně neví jaké) a knihovny se to dotkne, i kdyby vývoj dál nepokračoval a zasekl se tam, kde je teď. Ale aby to bylo ještě složitější, kromě přemýšlení, co s AI v knihovně budeme dělat a co s ní rozhodně nebudeme dělat, už teď vyvstávají otázky, na které stále nemáme odpověď.
Je to třeba otázka autorských práv. Je etické používat obrázky z Midjourney, když víme, že se nejspíš učily i na obrázcích, které nebyly free? Je právně bezpečné takový obrázek použít pro propagaci akce? Je dílo vytvořené AI autorským dílem umělé inteligence, firmy, která umělou inteligenci provozuje nebo toho, kdo zadal ten správný prompt?
Co se stane, až se AI začne monetizovat? A jakože začne, protože jinak by do toho velké firmy nenalily miliony dolarů. Jakým způsobem se to vyřeší?
A co GDPR? Pokud o nás dokáže umělá inteligence zjistit první poslední a využít to k zacílení reklamy, a to včetně detailů našich životů, o kterých nechceme nikomu říkat, jaký to bude mít na nás dopad?
A jak by se k tomuhle měly knihovny postavit?
Pár konkrétních kroků
Samozřejmě se už u nás v knihovně něco děje. Umělá inteligence se stává hlavním tématem mnoha knihovnických konferencí, ať už těch, které proběhly, tak i těch, které se chystají. To značí, že téma pálí nejenom nás, ale i ostatní knihovny. To je pro mě indikátor, že nejsme úplně mimo.
Jednáme s různými partnery – v téhle chvíli AIgnos, ÚFAL, AI dětem, Prg.ai a v brzké budoucnosti snad s mnoha dalšími. Připravujeme tak přednášky (třeba několik středních škol už jsme díky spolupráci s časopisem ABC tomuhle tématu vystavili), besedy, panelové diskuze a další programy, abychom toto téma přiblížili uživatelům. A samozřejmě v plánu bude i vzdělávání nás, knihovníků. Protože abychom se téhle výzvě mohli adekvátně postavit (ať už na straně technokratů, nebo neoluditů), jako informační pracovníci víme, že nejdřív musíme mít dostatek informací.
Řešíme zkušebně menší projekt, který je šitý na míru knihovně, a který by měl ukázat, jak statistické modely mohou pomoci knihovníkům v práci. Pokud to vyjde, máme v rukávu hned několik možností, kam to nasadit. Těch možností pár už vytipovaných máme.
Cíle jsou dva:
- Používáním AI nám ulehčit práci v jistých oblastech, a tím poskytnou zdroje pro jiné oblasti, kam AI nedosáhne.
- Nabídnout pomocnou ruku našim uživatelům a jako informační a vzdělávací instituce jim poskytnout dostatek informací a vzdělávání, abychom naplnili jejich očekávání jako důvěryhodné instituce, která pomáhá lidem orientovat se v rozbouřeném moři informací.
Jsem optimista
Takže závěrem.
Svět se mění a nebylo by dobré stát v pozadí. Zvlášť, když je to z velké části naše parketa. Být informačním pracovníkem je konečně výhoda.
AI změní svět informací. A informace – v databázích, v knihách, v besedách – je onen poklad, který knihovna zpřístupňuje. Téma se nás proto dotýká přímo bytostně. Knihovník je informační pracovník, tahle odbornost je podstatnou součástí jeho práce.
AI zvýší cenu lidského kontaktu. Knihovník je ten, kdo si povídá s lidmi. To je další podstatná část práce. A být v takovém světě knihovník je přece výhoda.
AI nám může ušetřit spoustu zdrojů, pokud ji správně použijeme. Tyhle zdroje pak můžeme vrhnout do věcí, které mají smysl. Do věcí, kde nejde o čísla, o jedničky a nuly, ale o lidi.
Zaspat v téhle chvíli by bylo škoda – zvlášť v okamžiku, kdy lidé vnímají články ohledně AI jako zajímavé zpestření depresivních zpráv ze všech koutů světa. Můžeme být snadno napřed a máme dost předpokladů dokázat, že knihovna bude mít smysl i ve světě, který AI tak razantně změní.
Proto se neptejme, jestli tohle téma do knihovny patří. Patří a knihovníci, pokud nezaspí, se v tomhle novém světě jako znalci informací mohou stát superhrdiny. Vlastně jsme takhle skvělou příležitost dokázat, jak je naše povolání skvělé, ještě neměli.
autor: Míla Linc, oddělení metodiky MKP