Odborné poradenství a konzultace

Činnost knihoven na území ČR je zakotvena v řadě legislativních i jiných dokumentů. Oblast knihoven spadá do působnosti Ministerstva kultury ČR, konkrétně Oddělení literatury a knihoven. Toto oddělení plní úkoly ministerstva jako ústředního článku státní správy pro oblast literatury, knižní kultury, neperiodického tisku a knihovnictví.

Ministerstvo kultury také spravuje Evidenci knihoven. Pouze ty knihovny, které jsou zapsány v evidenci knihoven, mohou poskytovat Veřejné knihovnické a informační služby a vztahuje se na ně ustanovení Knihovního zákona.

Základní dokumenty

KNIHOVNÍ ZÁKON

• Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)

PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY KE KNIHOVNÍMU ZÁKONU

• Vyhláška č. 88/2002 Sb. k provedení zákona č. 257/2001 Sb.  – upravuje pravidla pro MVS, evidenci a revizi knihovního fondu
• Nařízení vlády č. 288/2002 Sb., kterým se stanoví pravidla poskytování dotací na podporu knihoven

ZÁKON O NEPERIODICKÝCH PUBLIKACÍCH

• Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích

TISKOVÝ ZÁKON (ZÁKON O PERIODICKÝCH PUBLIKACÍCH)

• Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon)

Autorské právo

AUTORSKÝ ZÁKON

• Zákon č. 121/2000 Sb., Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)

Tento zákon upravuje práva autora k jeho autorskému dílu, práva související s právem autorským, např. práva výkonného umělce, práva výrobce zvukového záznamu, právo výrobce zvukově obrazového záznamu, práva rozhlasového nebo televizního vysílatele či právo nakladatele.

Majetková práva trvají po dobu autorova (nebo spoluautorova) života a 70 let po jeho smrti a jsou předmětem dědictví.

Autorský zákon v některých případech připouští také výjimky a omezení autorského práva. Jedná se o volná užití a zákonné licence.

Patří zde mimo jiné:

• Rozmnožování na papír (§ 30a)
• Přebírání textu ve formě citace (§ 31), při citování je však vždynutné uvést autora, název díla, pramen a text zřetelně odlišit.
• Knihovní licence (§37)upravuje podmínky užití díla pro knihovny, archivy, školská zařízení aj. Dle této licence je možné vytvořit kopii, kterou smí půjčovat. Dále je možné v knihovnách zhotovovat tiskovou rozmnoženinu díla pro vlastní potřebu. Knihovny však mají povinnost odvádět správci autorských děl (Dilia) odměnu. Rozsah kopírování není omezen.

Veřejné čtení

Knihovny mohou na základě smlouvy s  kolektivním správce práv (Dilia) pořádat veřejná čtení. Licenci pro toto čtení je možné získat ohlášením údajů čteného díla, celkové délky veřejného čtení a počtu čtených děl prostřednictvím formuláře přístupného na stránkách Národní knihovny. Hlášení o veřejném čtení se provádí nejpozději do 10 dnů po jeho uskutečnění. Za veřejné čtení v knihovně není považováno čtení, které se uskuteční v rámci spolupráce se školami jako součást vyučování.

Promítání audiovizuálních děl

Ustanovení § 31, odst. 1c říká: „Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu; vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.“ Knihovna by se měla pro získání licence obrátit na kolektivního správce, v tomto případě na Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním (v kompetenci má však i filmovou projekci).

Besedy

V případě přednášek a besed, jejichž součástí je natáčení, je podmínkou, aby natáčené osoby souhlasily, že budou předmětem natáčení. Záleží na knihovně, zda zvolí jednodušší formu ústního souhlasu, nebo souhlasu písemného. Prostý záznam bez dalších úprav ještě není autorským dílem. Mezi osobou provádějící natáčení a knihovnou by měla stačit pracovní dohoda. V případě, že by záznam byl dále upravován (střih, hudba), může se už jednat o autorské dílo. V tom případě by měla knihovna s autorem uzavřít licenční smlouvu. Tu uzavírat nemusí, pokud je jím zaměstnanec knihovny a má vytvoření díla v popisu práce nebo je tímto úkolem pověřen. Pak by se jednalo o zaměstnanecké dílo a v tom případě disponuje majetkovými autorskými právy zaměstnavatel.

Knihovny a ochrana osobních údajů

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

Cílem nařízení je stanovit pravidla ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů.

Knihovny zpracovávají velké množství osobních údajů svých čtenářů i návštěvníků (subjekt údajů). Nejčastěji se jedná o identifikační údaje, které čtenáři uvádí při registraci do knihovny. Kromě toho jsou to ale i další údaje, které jsou uchovávány v knihovních systémech (historie výpůjček, rezervace aj.). Knihovna je tak správcem těchto údajů. Pokud pro zpracování těchto údajů používá další systémy, jsou provozovatelé těchto systému zpracovateli osobních údajů.

Zásady nakládání s osobními údaji

Provozovatel knihovny dbát na to, aby osobní údaje byly:

• Zpracovávány pouze na základě konkrétních právních důvodů
• Zpracovávány korektně a transparentně
• Shromažďovány pouze pro určité, výslovně vyjádřené a legitimní účely
• Přiměřené, relevantní a omezené na nezbytný rozsah ve vztahu k účelu, pro který jsou zpracovávány
• Přesné a v případě potřeby aktualizované
• Uloženy pouze po dobu nezbytnou pro účely, pro které jsou zpracovávány
• Zpracovávány způsobem, který zajistí náležité zabezpečení osobních údajů

Občanský zákoník

• Zákon č. 89/2012 Sb., Zákon občanský zákoník

Občanský zákoník upravuje zejména právní vztahy knihovny a čtenáře výpůjčním procesu. Tento vztah se řídí občanským zákoníkem a knihovním a výpůjčním řádem knihovny. Občanský zákoník v ustanoveních, která upravují půjčování věcí (§659-662), stanoví práva a povinnosti čtenářů a knihoven. Tato ustanovení jsou platná a závazná i tehdy, jestliže nejsou uvedena v knihovním a výpůjčním řádu knihovny.

Čtenář má právo:

• Vypůjčit si dokument způsobilý k řádnému užívání.
• Užívat jej sám nebo i s příslušníky své rodiny do konce výpůjční lhůty. Pokud je zapůjčen bezplatně, může knihovna požadovat jeho vrácení i před ukončením výpůjční lhůty.

Povinností čtenáře je:

• Chránit vypůjčený dokument před poškozením, ztrátou nebo zničením.
• Ohlásit okamžitě poškození, ztrátu nebo zničení a provést jeho kontrolu stavu a úplnosti při výpůjčce.
• Dohodnout s knihovnou zapůjčení jiné osobě.
• Dodržovat výpůjční lhůty a za opožděné vrácení zaplatit stanovené poplatky.

Knihovna má právo:

• Požadovat odevzdání bezplatně půjčeného dokumentu i před ukončením výpůjčky.
• Požadovat stanovené poplatky za překročení výpůjční lhůty.

Povinností knihovny je:

• Půjčit dokument způsobilý k řádnému užívání a v případě, že je vadný, vyměnit jej pokud možno za dobrý výtisk. §617 zakládá odpovědnost půjčitele (knihovny) za škodu vzniklou z toho, že neseznámil vypůjčovatele se zvláštními pravidly užívání věci.
• Občanským zákoníkem (§106) je také stanoven způsob a rozsah náhrady za ztrátu zapůjčené věci. Je-li zjištěna ztráta, poškození nebo zničení půjčeného dokumentu a čtenář neprokáže, že to nezavinil, je povinen nahradit způsobenou škodu uvedením v předchozí stav nebo v penězích.
• Povinností knihovny (§106) v souvislosti s odpovědností za ztráty dokumentů ve výpůjčním procesu, je dodržování časových lhůt pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody. Právo na náhradu škody se promlčí za 2 roky ode dne, kdy čtenář knihovně ztrátu vypůjčeného dokumentu nahlásil nebo kdy byla ztráta knihovnou čtenáři prokázána.

Znění těchto zákonů a další informace týkající se legislativy knihoven jsou k dispozici na webových stránkách Národní knihovny ČR v sekci Informace pro knihovny (ipk.nkp.cz).